Kapitola 8. Pýcha (úroveň 175)

Předcházející část: Kapitola 7. Hněv (úroveň 150)

***

Vzestup po úrovních vědomí Přesměrovat a objednat knihu…

Práva na vydávání překladů knih Dr. Davida R. Hawkinse mají v ČR s SR dvě společnosti – Nakladatelství Pravda.je a Pragma. Nevytváříme vlastní e-shop, ale můžete náš web a naše společné neziskové akce a setkání podpořit zakoupením knihy na stránkách vydavatele.  Námi vytvořené družstvo EVOLUCE, které je účetně pořadatelem neziskových akcí a setkání, získá z takto zakoupené knihy příspěvek na svoji činnost. Při objednávání stačí ve třetím kroku, kdy vyplňujete „Informace o vás“ rozkliknout „Zadat poznámku pro prodejce“ a napsat text „evoluce“.   🙂 Doprava i platba je přizpůsobena pro Českou i Slovenskou republiku. Vydalo nakladatelství PRAVDA.Je – 2017

***

 

Kapitola 8

Hrdá pýcha / pýcha

(Kalibrační úroveň 175)

Úvod

Lidé se cítí mnohem pozitivnější, jakmile dosáhnou této úrovně a růst sebeúcty je balzám na všechnu tu bolest se zkušenostmi na nižších úrovních vědomí. Pýcha je dost daleko od hanby, viny a strachu. Zvednout se ze zoufalství je obrovský skok. Pýcha (hrdost) jako taková má obecně dobrou pověst a je společensky podporována, přesto, jak vidíme z měřítka mapy vědomí, je dostatečně negativní a zůstává pod kritickou úrovní 200. Hrdá pýcha je dobrá jen ve srovnání s nižšími úrovněmi.

Nevýhodou pýchy je arogance a odmítání. Tyto charakteristiky blokují růst. Ve stavu pýchy je zotavení ze sklonů nemožné, protože byly popřeny emoční problémy nebo vady charakteru. Celý problém je v popření pýchy, tedy pýcha je velmi značný blok k dosažení skutečné moci, která vytěsňuje pýchu a nahrazuje ji skutečným postavením a prestiží.

Diskuse

Vzhledem k tomu, že úroveň vědomí stoupá, člověk zažívá zkušenost štěstí. Přibližně dvanáct procent lidí na úrovni hněvu zažije pocit štěstí ve svém životě, ale na úrovni pýchy procento stoupne na dvacet dva. Přesto je pýcha, stejně jako hněv a strach, stále jen obranným postojem kvůli své zranitelnosti, který vyžaduje být obezřetný a bránit pozice.

Pýcha přináší uspokojení, přesto ale představuje ještě překážku na cestě k pevné zemi Odvahy, která leží ještě nad strachem, protože je nezranitelná. Růst pýchy ega je jádrem jeho zranitelnosti v tom, že ego nadhodnocuje svůj význam a proto se domnívá, že hraje klíčovou roli ve fungování, přežití a v interakci s ostatními. Sebeúcta pýchy spočívá v přehnaném mínění o sobě spíše než v realitě. To znamená, že ego vyhledává potvrzení, která se opírají o nespolehlivé názory.

Pýcha a společnost

Pýcha je často závislá na sociálním obrazu a jeho projevech přes majetky, reklamu, tituly, bohatství, atd. Společenské postavení a jeho symboly motivují subkultury, které mají své vlastní symboly úspěchu. Ty mohou zahrnovat vše od stylu jazyka a šatů, popularitu, jakož i adresu, velikost domu, automobil a další atributy bohatství.

Každá subkultura má svůj vlastní vnitřní systém nepsané filozofie, která je protkána postoji a systémy víry, které jsou vyjádřeny jako orientace na předpokládané hodnoty, cíle a možnosti. Všechny z nich se shodují s kontextem a jsou vyjádřeny ve formě určené evoluční úrovní vědomí, ve které je celkové pole ovládáno neviditelnou, ale silnou energií, která ovlivňuje individuální vědomí. V přítomnosti pole jsou intuitivně vnímány jemné signály, které se projevují jako emocionální a psychologické postoje, chování a projevy a tím se pole stává viditelným. Tak postoje a chování jsou viditelné zkratky výrazů konkrétních úrovní vědomí.

Tato rubová strana narcismu je vidět u dětí, které závidí a jsou nepřátelské vůči vítězům ve své třídě a vysmívají se vysoce výkonným spolužákům. Nepřátelství narcismu je využíváno pro politický nebo finanční zisk a pro získání pozornosti. Paradoxem je, že nepřátelství vyplývá z touhy vlastnit kritizované vlastnosti.

Stanovisko je často racionalizováno rétorikou ve snaze ospravedlnit zvolenou pozici, například skepticismus (kalibrován na 160), který popírá nelineární doménu, protože není schopen ji pochopit. Vrozený arogantní narcismus ega vylučuje schopnost pochopit abstraktní, takže úvaha na této úrovni je omezena na materialistické lineární uvažování, které popírá realitu úrovně vědomí 500 a vyšší. To je důsledkem omezené fyziologie mozku (dle grafu, oddíl 2 Přehled).

Skepticismus selže ve své snaze zdiskreditovat své cíle, protože k tomu aby se tak stalo, by musel napřed pochopit předmět kritiky. Tak kvantová mechanika nebo teorie relativity nemůže být vyvrácena pomocí newtonovské fyziky. Skepticismu a cynismu chybí erudice, která by dodávala spolehlivé argumenty.

Pokora je lékem na většinu chyb v sebeklamu. Pýcha brání uznání obrovského významu kontextu a zejména paradigmatu. Proto byl každý významný pokrok v lidském poznání vysmíván, jak je historicky prokázáno (např. bratři Kitty a Hawk Wrightové, mikrobi jako příčina infekce místo miasma /znečištění/, atd.).

Vzhledem ke své přirozené struktuře, ego není skutečně schopné rozlišit pravdu od klamu a zaměňuje vnímání a realitu. To znamená, že ego je obětí svých vlastních omezení. Co kdysi vypadalo jako dobrý nápad je často později zdrojem lítosti, jak každý ví. To znamená, že hodnota vědomí určuje relativní pravdu, skutečnou pravdu prohlášení lze odvodit systémem, který vyhodnocuje pravdu v souladu s absolutním měřítkem platnosti.

Svobodná společnost, která umožňuje existenci celé škále lidských projevů, od nestydatě mylných až k pokročilé moudrosti, ve skutečnosti doufá, že v průběhu času moudrost a zdravý rozum zvítězí nad excesy a bláboly. Nepravdivost však, pokud se dostatečně zvětší, tak se stává propracovanější, a trvá pak desítky či dokonce stovky let utrpení, než se její následky jasně projeví a je odhalena.

Dynamika ega

Vnitřní zdroj pýchy je narcistická energie ega, která se šíří prostřednictvím obrazů a symbolů v kruhovém sebeposilujícím vzoru. Komplexní sada komponent, symbolizující význam či důležitost, má emocionální hodnotu a je vždy relativní a tudíž vykazuje chyby a rozpory. Ego se obává deflace (svržení) a proto neustále usiluje o podporu v podobě souhlasu, přijetí a chvály, po shodě, stejně jako po vyznamenání. Toho zjevně využívají hromadné sdělovací prostředky, které skutečný obraz zastiňují a nahrazují realitu vytvořením virtuálního svůdného obrazu. Moudrý člověk se vyhne okázalé demonstraci svých kvalit, neboť častěji přitahuje závist a žárlivost, spíše než obdiv.

Pýcha je křehká a proto její obrana je často krutá a extrémní až k bodu, který spustí paranoiu. Obává se pádu do hanby. Pokoru si ego nesprávně vykládá jako ekvivalent pokoření, zatímco ve skutečnosti je pokora nejsilnější ochranou proti ponížení nebo zranitelnosti. Jedná se o základní taktickou moudrost v bojových uměních, kde přijetí určité pozice je chybou, která vede k porážce, protože pevný postoj soupeře dává náznak, jakou taktiku zvolil k útoku.

Překonání pýchy

Pýcha je zbytečná zátěž a křehká rekvizita, která je nejen náchylná k pádu, ale také paradoxně ještě více provokuje a přitahuje útok. Je založena na chybném předpokladu, že něčí vnitřní hodnota je variabilně definovatelná. Sebepřijetí vede k opuštění pochybností o sobě. Vše, co existuje, je skutečně rovnocenné na základě svého vzniku ze zdroje tohoto samotného stvoření. Cena nebo hodnota vychází z posudků lineární hodnoty a všechno jsou jen libovolná adjektiva. Všechny přidané zisky jsou jen domněnky, jako např. sociální symboly nebo veřejné pocty, které jsou pomíjivé a přechodné. Snaha dokazovat svou hodnotu jen dokazuje nedostatek sebevědomí.

Zranitelnost vzniká v dětství z bezmocnosti dítěte, kde sebeúcta je závislá na názoru druhých a uspokojení potřeb. Tak vzniká dojem, že moc a vlastní cena nám dokážou pomoci. V normálním vývoji se závislost na vnějších zdrojích uspokojení přesune do vnitřní roviny jako sebepřijetí. To je zprostředkováno prostřednictvím velkorysého svědomí a očekáváním realistických cílů a norem.

Realistická sebeúcta vychází z naplňování vnitřních principů tak, aby se záměr stal důležitým faktorem, což samo o sobě je méně zranitelný stav než zidealizované výsledky. Šťastné dítě dostane bezpodmínečnou lásku, a to i přesto, že schválení pýchy může být podmíněno. Nedostatek pochval a potvrzení v dětství přináší vyšší nejistotu.

Základní chyba duchovní pýchy je předpoklad ega, že samo ego je autorem a zdrojem výsledků a činností. Jeho žádost o uznání je analogická se situací, kdy žárovka vyžaduje uznání za to, že svítí, přičemž zdroj světla je z neosobní energie samotné elektřiny.

Zpracování pýchy

Jako každá omezující poloha ega, není pozice sama o sobě, která drží ego, ale je to emocionální odměna nebo energie, které se ego nechce vzdát. Vědomí, že pýcha je omezení, je již velký krok sám o sobě.

Nejpozoruhodnější je, že pýcha je skutečně prohlášením o nedokonalosti, a proto má neustále potřebu a snahu být podporována a kompenzovat své nedostatečnosti. Také pozoruhodné je, že čím více dostane, tím více je neukojitelná a nakonec se stane nenasytnou. Frustrace pýchy snadno vede k hněvu. Proto moudré rčení radí být opatrný s pyšným člověkem, protože se může stát zlomyslný nebo pomstychtivý.

Duchovně moudrý člověk odmítá pokušení ega jako lichocení, tituly, světský úspěch, okázalost, bohatství, pozemskou moc a další iluze pokušení. Konečně, paradoxně, skryté pokušení pýchy může být i v něčí pokoře, tedy takzvané duchovní ego, kde i zbožnost nebo pokora může být předstíraná.

Stejně jako v ostatních úrovních vědomí zde existují souhlasné předpoklady a postoje, posilující její výskyt v důsledku dualistických párů přitažlivosti a odporu. Každý z nich má své předpokládané odměny a strach ze ztráty.

Mysl neví nic o různých aspektech psychiky a vlivech mnoha neviditelných energií působících v atraktorových oblastech vědomí. To znamená, že mysl, bez pomoci, není schopna opravdu vědět, jestli to, co je žádoucí, bude požehnáním nebo překážkou.

Dualita pýchy

Přitažlivost                                                                                        Odpor

Pokora, pokorný
Být víc		Být méně
Důležitý		Nikdo
Obdivovaný		Opovrhovaný
Výjimečný		Obyčejný
Pozoruhodný		Být ignorován
Speciální		Obyčejný
Lepší než		Stejný
Nadřazený		Nižší
Atraktivní, exkluzivní		Fádní
Mít pravdu	Mýlit se
Prosadit svůj názor	Tichý
Vzrušující	Fádní, obyčejný
Zvnitřněný	Vyloučený
Výhradní	Běžný
Mít úspěch	Selhat

 

Následující část: Funkce mozku a fysiologie pravdy