Kapitola 6. Touha (úroveň 125)

Předcházející část: Kapitola 5. Strach (úroveň 100)

***

Vzestup po úrovních vědomí Přesměrovat a objednat knihu…

Práva na vydávání překladů knih Dr. Davida R. Hawkinse mají v ČR s SR dvě společnosti – Nakladatelství Pravda.je a Pragma. Nevytváříme vlastní e-shop, ale můžete náš web a naše společné neziskové akce a setkání podpořit zakoupením knihy na stránkách vydavatele.  Námi vytvořené družstvo EVOLUCE, které je účetně pořadatelem neziskových akcí a setkání, získá z takto zakoupené knihy příspěvek na svoji činnost. Při objednávání stačí ve třetím kroku, kdy vyplňujete „Informace o vás“ rozkliknout „Zadat poznámku pro prodejce“ a napsat text „evoluce“.   🙂 Doprava i platba je přizpůsobena pro Českou i Slovenskou republiku. Vydalo nakladatelství PRAVDA.Je – 2017

***

KAPITOLA 6

Touha

(Kalibrační úroveň 125)

Úvod

Na úrovni touhy je k dispozici ještě více energie. Touha motivuje rozsáhlé oblasti lidské činnosti, včetně ekonomiky. Inzerenti hrají na naše přání, a na nás program s potřebami v souvislosti s instinktivními pocity. Touha nás posouvá vynaložit velké úsilí k dosažení cíle nebo získání odměny. Touha po penězích, prestiž, nebo moc běží životy mnoha z těch, kteří vyrostli nad strach, který byl jejich převažujícím životní motivem.

Touha je také úroveň závislostí, kde touha se stává důležitější než samotný život. Oběti touhy může být ve skutečnosti vědomí, na základě jejich motivů. Někteří lidé se stávají závislými na touze po pozornosti a odmítají ostatní i s jejich konstantními nároky. Touha po sexuální přitažlivosti přinesla obrovský rozkvět kosmetiky a módního průmyslu, které se snaží vychvalovat půvab a kouzlo.

Touha má co do činění s nákupem a hromaděním a je často nenasytná, protože se jedná o trvalé energetické pole. Spokojenosti z jedné touhy se pouze nahrazují uspokojováním touhy jiné, po něčem víc, např. multimilionáři často zůstávají posedlí získáním více a více peněz.

Klinický obraz

Konstruktivní touha vede k radosti z naplňování a realizace možností dle vlastní vůle.  Na základě logických úvah následuje úmyslné jednání, což má vliv na celkovou úroveň vědomí. To znamená, že touha může být nahrazena výběrem a rozhodnutím.

Evoluční původ vzoru a pohon touhy sahá do první živočišné formy, která postrádala vnitřní zdroj energie, který bylo proto třeba hledat externě metodou pokusu a omylu. To znamená, že potřeby a touhy jsou vztaženy k přežití a strachu. U člověka touhy a přání převzaly sociální a abstraktní projev a vedly dokonce až k posedlosti či vysoce rizikovému chování.

Sociální projevy potřeby a nedostatku se mohou spojit s vnějšími projevy, politickými postoji a potřebami kontrolovat druhé, abychom získávali hledaný pocit důležitosti a pozornost veřejnosti. Proto jsou potřeba a nedostatek vnitřně narcistické, i když se ve společnosti projevují zdánlivě altruistickými postoji. Sociální potřebnost vyjadřuje také osobnostní stopy manipulace, soutěživosti a vyhledávání společenského statusu.

 

Touha a Ego

Základním problémem této úrovně vědomí je vnitřní pocit nedostatku, který vede k chronické nespokojenosti a neustálému hledání. Zranitelností posedlého ega je jeho domněnka, že uspokojení závisí na pořízení z externích zdrojů. Přehnaná potřeba vede k nadhodnocení vnějších zdrojů a k nerealistickému hodnocení jejich důležitosti. Tak chtivost vede k nenasytnosti, frustraci a úzkosti, stejně jako chamtivost, lakota, a chronická touha po majetku.

Problém touhy je spojen se sklonem ega promítat zvláštnost a jedinečnost na vnímané objekty, osoby, nebo kvality. To znamená, že požadovaná osoba, atribut, nebo držení je nahuštěno, zromantizováno a jsou jim přisuzovány přehnaně kouzelné atributy (jak je popsáno v klasické knize, Osobní kouzlo: Světový problém [Bailey, 1950]). To znamená, že ego je poblouzněné vlastními projekcemi, umožněnými specifickou energií nádhery jako takové. To dává požadovanému objektu, osobě, nebo kvalitě magický půvab a svůdnou přitažlivost, takže většina lidí neprohlédne iluze (např. dospívající mládež romantické lásky).

Paradoxem mesiášských nároků světových lídrů v čase je, že jen málo z nich udrželo kalibrovanou úroveň dostatečně vysokou pro indikaci skutečné vnitřní síly. Místo toho se spoléhají na sílu (munice, tajné policie, armády a terorismus).

Stinná stránka touhy: Frustrace, závist a žárlivost

Touha jako otroctví

Štěstí a spokojenost vyplývají z plnění možností, zatímco pocit nedostatku přináší úzkosti a napětí. Již v počátečním období evoluce mozku byl systém odměny spojen se smyslovým vnímáním. Člověk si působí připoutanost tím, že si vybuduje tento vnitřní pocit odměny v mozku. Závislost a nutkavá touha jsou lidské modifikace procesů (aktivit, myšlenek, atd.), kterými spouštíme tuto odpověď mozku, ve kterou doufáme. Proto Buddha řekl, že základním primárním připoutáním je připoutanost ke smyslům.

Obžerství bylo zařazeno do seznamu sedmi smrtelných hříchů, protože jeho poutání k tělu a potěšení z jídla nebo sexu se stalo nejběžnější závislostí. V dalších fázích civilizace se připojil alkohol a drogy, protože uměle spouští systém odměňování v mozku.

Touha jako závislost

Opakující uspokojení touhy – nasycení vede k návyku, který se může vystupňovat u citlivých jedinců k bažení a závislosti. Eskalace je na stejné úrovni jako instinkty a může dokonce dojít k potlačení normálních instinktů k přežití. Když uspokojení chtíčů se stane dominantním, potlačení rozumných důvodů se stává marné a nefunkční, jak je vidět u nebezpečných a vysoce rizikových podniků, které mají v anamnéze vysokou mírou osudovosti (například při zdolávání Mount Everestu, jízda v sudu Niagarskými vodopády, hlubinné potápění atd.) Dokonce i pravděpodobnost úmrtí v sopečné lávě nebo udušení v lavině je neodradí od nenasytné touhy a vzrušení z flirtování se smrtí, což je také vidět na zoufalých příbězích extrémní kriminality (Bonnie a Clyde).

Závislost mysli potlačí racionalitu i pud sebezáchovy navzdory dokonce vážným důsledkům. Nutkání rychle se vrátit k uspokojení, když je příležitost, je vidět v závislosti na hazardních hrách, pedofilii, zneužívání drog a závislosti na alkoholu, kriminalitě, kleptomanii, sexualitě, žhářství, psychopatickém chování, poruchách příjmu potravy, nutkavém nakupování, a šikaně, stejně jako v iracionální extravaganci, hromadění a dalších.

Výzkum neurochemie v mozku odhalil genetické mechanismy neurotransmiterů, které v případě závislostí reagují na farmaceutické intervence. Obecně platí, že závislosti jsou všechny funkčně podobné v tom, že spouštějí uvolňování mozkových neurotransmiterů spojených s potěšením. V podstatě všechny závislosti jsou důsledkem závislosti na potěšení samotném způsobeném jakýmikoli prostředky. (A nedávný klinický objev byl, že i lék na Parkinsonovu chorobu by mohl vyvolat nutkavé chování k potěšením jako hazardní hry, sex nebo nákupy. [Tanner, 2005]).

Toto chování se může pohybovat v rozmezí od dravých multimilionářských finančních systémů k sériovému znásilnění a vraždám dětí, ale základní mechanismus je stejný. Konkrétní vybrané chování je v souladu s karmicky ovlivněnými, genetickými a kulturními faktory, které určují úroveň vědomí jednotlivce. Závislosti nezanikají negativními důsledky, bez ohledu na to, jak jsou katastrofální. Z tohoto důvodu nejsou srozumitelné pro průměrného normálního člověka, který očekává, že odnětí svobody odradí od kriminality. Většina recidivistů se vrátí k trestné činnosti během několika dnů po propuštění z vězení díky nutkání, jak je typicky vidět na těch, kteří zneužívají děti.

Ego jako závislost

Pochopení závislosti pomáhá pochopit odpor ega. Hledá radost a stane se závislým na potěšení, které obdrží od daných možností. Opakováním se posiluje, což má za následek vytvoření dominantního mozkového vzoru, který přetrvává navzdory negativním důsledkům pro sebe nebo své okolí. Dokonce i uspokojení z negativity jsou primárně kvůli závislosti. To vysvětluje chronickou povahu sociální, duchovní i citové patologie, která dominovala celým civilizacím po staletí. Dokonce i dnes, patologie dominuje sedmdesáti osmi procentům světové populace, protože opustit negativní chování a emoce by znamenalo ztrátu radosti a uspokojení.

Zotavení se ze závislosti na Egu

Samo o sobě ego není schopno se vymanit z vlastních pout. Je to záludná past iluzorní zrcadlové místnosti. Samo o sobě by ego nikdy o záchranu neusilovalo. Je to jen probuzení duchovní energie, která může způsobit přesah úrovně vědomí. Záchranný mechanismus je ve vůli, která je otevřena k Božskému.

Překonání touhy

Vzhledem k tomu, že problém je interní spíše než externí, pokusy řídit nutkavou obsedantní touhu pohánějící ego silou vůle se zřídka podaří, a i uspokojení nekonečných tužeb poskytuje pouze dočasnou úlevu. Jak je dobře známo, nejvíce destruktivní patologické formy tužeb nejlépe reagují na léčebné programy nábožensky založených skupin, např. úspěšný příklad je stanovený ve dvanácti krocích. Všechny tyto organizace zdůrazňují stejné základní pojmy pokory, vnitřní poctivost, zodpovědnost, a sebeovládání. Neschopnost reagovat na tyto programy je dána neochotou samotného ega vzdát se odporu, který vychází z jádra samotného ega, pro které je odpor prokletím, pokud bolest poruchy dosahuje neúnosných rozměrů.

Čím více se vyvinula úroveň vědomí dané osoby, tím menší je tlak potřeb. V průběhu vývoje touhy a potřeby mizí, protože spokojenost nevzniká v důsledku vnější skutečnosti, ale je ve zdroji vlastní existence, která z tohoto důvodu není závislá na žádných vnějších faktorech nebo umělé změně fyziologie mozku. Vyvinutý člověk prožívá radost z pocitu vnitřní svobody.

 

Nahrazení touhy

Mysl si myslí, že touha a chtění jsou nezbytné motivace k dosažení cílů. Tato víra pochází ze starého, evolučního zvířecího systému uspokojování potřeb. Nad úrovní vědomí 200 je cíle dosaženo nikoli touhou ale rozhodnutím jako aktem vůle. Cílem se pak stává zdroj inspirace, která vede k výběru priorit, které vyústí jak v duchovní práci, tak k opuštění odporů. Proces rozhodnutí zvyšuje hodnotu úsilí potřebného k uskutečnění cíle.

Postoje touhy

Každá úroveň vědomí je spojena s předpoklady, které jsou základem charakteristiky vnímání této úrovně a vedou k odporu. Mají podobu dualistických párů přitažlivosti a odpuzování.

Dualita touhy

Přitažlivost                                                                              Odpor

 

Jedinečný	Běžný
Zisk	Ztráta
Bohatství	Chudoba
Ovládání	Pasivita
Získat	Ztratit
Dožadovat se	Frustrovaný
Síla	Slabost
Odsouhlasení	Kritika
Úspěch	Selhání
Sláva	Anonymita
Tvrdohlavý	Ustoupit
Agrese	Podrobení
Odolat	Přeměna
Hájit	Kapitulace
Získávání	Chudoba
Dobytí	Ztratit
Popularita	Nepovšimnutý
Dát přednost
Důležitý	Obyčejný
Prostě normální
Výjimečný	Průměrný
Nápadný	Ignorovaný
Vzrušení	Nuda
Okouzlující	Běžný
Změnit svět	Změnit sebe
Vlastnictví	Jednoduchost
Chlubit	Nenápadný
Nadřazený	Běžný

To jsou rozeznatelné aspirace, které jsou klasicky spojené s čakrou solar plexu. Ve společnosti jsou kolektivně přijímány a podporovány. Objevují se jako postoje a motivace, které mají být vyřazeny. Nové potřebné procesy jsou ochota a rozjímání, reflexe a meditace, a následná odměna je skvělá a otevírá dveře k mnoha nečekaným výhodám, které mění kontext subjektivní kvality života.

 

Následující část: Kapitola 7. Hněv (úroveň 150)