Kapitola 5. Strach (úroveň 100)

Předcházející část: Kapitola 4. Smutek (úroveň 75)

***

Vzestup po úrovních vědomí Přesměrovat a objednat knihu…

Práva na vydávání překladů knih Dr. Davida R. Hawkinse mají v ČR s SR dvě společnosti – Nakladatelství Pravda.je a Pragma. Nevytváříme vlastní e-shop, ale můžete náš web a naše společné neziskové akce a setkání podpořit zakoupením knihy na stránkách vydavatele.  Námi vytvořené družstvo EVOLUCE, které je účetně pořadatelem neziskových akcí a setkání, získá z takto zakoupené knihy příspěvek na svoji činnost. Při objednávání stačí ve třetím kroku, kdy vyplňujete „Informace o vás“ rozkliknout „Zadat poznámku pro prodejce“ a napsat text „evoluce“.   🙂 Doprava i platba je přizpůsobena pro Českou i Slovenskou republiku. Vydalo nakladatelství PRAVDA.Je – 2017

***

Kapitola 5

Strach

(Kalibrační úroveň 100)

Úvod

Na úrovni 100 je k dispozici více životní energie. Strach z nebezpečí je zdravý. Strach řídí většinu světa, burcuje k nekonečné aktivitě. Strach z nepřátel, ze stáří nebo smrti, z odmítnutí, spolu s množstvím sociálních obav, je základní motivací v životě většiny lidí.

Z hlediska této úrovně se svět zdá být nebezpečný, plný nástrah a pastí. Strach je oblíbeným nástrojem despotických vlád a totalitních režimů a nejistota je rysem velkých tržních manipulací. Šíření obav je stejně neomezené jako lidská představivost. Jakmile se osoba zaměřuje na strach, nekonečné děsivé události ve světě ho budou krmit. Strach se stává posedlostí a může mít jakoukoliv formu, například strach ze ztráty vztahu vede k žárlivosti a chronicky vysoké úrovni stresu.

 Strach se může proměnit v paranoidní myšlení nebo vytváří neurotické obranné struktury, a protože je to nakažlivé, může se stát dominantním společenským trendem.

Strach omezuje růst osobnosti a vede k útlumu. Vzhledem k tomu, že povznést se nad strach vyžaduje energii, postižení nejsou schopni dosáhnout vyšší úrovně bez pomoci. Člověk trpící strachem hledá silnější vůdce, kteří se zdají být vítězi nad vlastním strachem, a tedy schopni vyvést jej z jeho otroctví.

Strach je emoce, ale jako všudypřítomný životní styl je omezující. Realistický strach (opatrnost) podporuje přežití v protikladu k iracionálním obavám, které ukazují na vnitřní psychické problémy. Společensky užitečný strach je uznávanou a normální součástí lidského života. Jeho všudypřítomnost je vyjádřena v téměř každé oblasti života, od zamčených dveří a požárních hlásičů, zvyklostí týkajících se zdraví a stravovací návyků i celé finanční struktury společnosti. Klíčovou roli hraje v médiích, kde se toto téma neustále opakuje.

Z evolučního hlediska strach vznikl jako nezbytná podmínka pro přežití zvířat, který v člověku, postupoval přes schopnosti poznávání do výrazů, které mají význam, včetně expresí jako abstrakcí.

Schopnost analyzovat vnímání času a jeho pojetí budoucnosti poskytuje nekonečné množství různých skutečných nebo imaginárních podmínek, do kterých může být strach projektován.

To znamená, že mnohost obav se vyhlašuje donekonečna prostřednictvím mechanismu představivosti a fantazie. Zatímco vina, stud a lítost reprezentují minulost, strach je očekávání, které je zaměřeno na budoucnost.

Protože základní mechanismus strachu je živočišného původu a je předpokladem pro přežití, je zabudován do samotné struktury a fyziologie lidského mozku (viz graf funkce mozku, kapitola 9). Strach také rozvíjí emoční a fyziologické příznaky samotného strachu. To může přispět k rozvoji adaptivních schopností, ale když se strach vymkne kontrole, může se stupňovat až k hrůze, děsu a k ochromující panice.

I když strach přispívá k vytvoření bezpečnostních opatření, která jsou vetkána do všech aspektů běžného života, jeho provozní výkyvy jsou akceptovány jako normální. Strach jako převažující způsob chování je nepříjemný a je překážkou, která omezuje testování reality, což vede ke snížení hladiny vědomí.

Z evolučního hlediska, je možno vidět, že strach provází člověka od útlého dětství (z pádu nebo ztráty matky). Strach pokračuje po celý život a končí se strachem ze smrti, spolu se strachem z neznámého. V normálním životě je strach zmírněn prostřednictvím nesčetných obranných manévrů a náhrad, které činí život snesitelnějším, nebo dokonce příjemným, přesto nevysvětlitelné obavy číhají ve stínech, včetně obav z náhod nebo katastrofických událostí.

Výzkumná literatura uvádí, že náboženské a duchovní sjednocení s vírou je schopno snížit celkovou úroveň strachu. Duchovní energie oslabuje mozkovou dominanci, což vytváří jemný systém, kde jsou stresové hormony nahrazeny hormony endorfinu a serotoninu a dalších neurotransmiterů.

Patologický (klinický) strach

Klinické stupně bázlivosti jsou vyjádřeny jako úzkostné poruchy, včetně fobií, PTSD, zábrany, nebo nadbytek kompenzačních mechanismů, jako je stažení, různé závislosti nebo závislosti na návykových látkách. Rozšířené používání sedativ a alkoholu svědčí o problému nepohodlné a nadměrné úzkosti, která zahrnuje také genetické a další faktory, individuální i skupinové dědictví. V reakci na to byly rozvinuty různé způsoby léčby, včetně dekompenzace, individuální a skupinové poradenství a různé psychoterapie, včetně psychoanalýzy. Chorobný strach je rovněž základem dalších psychických obtíží, jako jsou například obsesivně – kompulsivní poruchy, hypochondrie a hysterie.

Překonání strachu

Dokonce i primitivní systémy víry represivních, žárlivých, pomstychtivých, a rozhněvaných bohů poskytují příležitost získat vykoupení a spásu. V rámci racionální oblasti mezi ně patří rozhřešení od zpovědi, pokání, přijetí Spasitele, významné změny chování, modlitby, prosby, a v podstatě vzdání se vůli Boha.

Je užitečné si uvědomit, že celý život, v každém okamžiku, je založen na víře, nesoucí jakýkoli název. Dokonce i ateista lpí na systému víry a věří, že jeho pravdy jsou závazné a platné. Výzkum zaměřený na kalibrované úrovná vědomí ověřil platnost hlavních světových náboženství a duchovních systémů víry (Pravda vs. lži), 2005.

Klinicky obavy mohou být překonány poměrně snadno v hypnotickém stavu. Jedna terapeutická metoda je naučit postiženého auto – hypnóze, jde o relativně jednoduchou metodu, která může být snadno naučena v jednom sezení. Auto – hypnóza je také nástroj pro návrat do minulého života. Obavy zůstávají aktivní, dokud se skutečná minulostní životní zkušenost začíná znovu spouštět. Regrese umožňuje identifikovat hlavní problémy, což přináší velkou úlevu. Obavy mohou být převedeny na racionální předpovědi a výpočty, které vedou k zachování života, bez emocí samotného strachu. A konečně, může existovat závislost na vzrušení a strachu při současném imaginárním melodramatu.

 

Strach a duchovní evoluce

Ježíš Kristus řekl, že strach je poslední překážkou, kterou je třeba překonat. Z hlediska výzkumu vědomí a jeho vývoje, veškerý strach je produktem odporu ega a jeho neochotě vzdát se své suverenity ve prospěch Boží vůle. Aktivní odevzdání do Boží vůle se koná dobrovolně a je výsledkem volby, je z vlastní vůle a rozhodnutí, což je tedy zcela odlišný postoj od pasivity, apatie, nebo rezignace. Vědomá volba božství a pravdy vrací odvahu, posouvá identitu od sebe do Já, což vede ke zvýšení sebedůvěry, odvahy a osobní důstojnosti a pocit vlastního sebeponížení mizí. Plná pokora přináší mír, částečná nebo podmíněná pokora přináší přetrvávající pochybnosti.

Výzkum vědomí potvrzuje, že smrt není možná. Život sám je podporován svým věčným zdrojem, ze kterého jej nelze oddělit. To, co je lineární, ohraničené a časově omezené vzniká z toho, co je věčné a nelineární (kalibruje na 1000).

Strach a náboženství

Obavy vznikají společně s vědomím budoucích následků za prohřešky, chyby a morální poklesky, které mohou být dočasné nebo dlouhotrvající. Tam je strach z Božího soudu, jakož i obavy z antropomorfních vyobrazení naštvaného, nebo dokonce mstivého Boha. Čím více primitivní pohled na božství, tím větší a děsivější jsou obrazy. Obavy jsou spojovány s vinou a s očekáváním trestu nebo dokonce samotného pekla. Posilují mytologické systémy víry, které se stávají součástí kultury.

Židovsko-křesťanské a islámské náboženství nabízejí možnost spásy a vykoupení, zatímco buddhismus a hinduismus zdůrazňuje duchovní vývoj od omezení lineárního ega k vyšším úrovním nelineární duchovní identifikace. Nicméně důsledky chyb, omezení a neznalosti jsou vyváženy Božím milosrdenstvím, láskou a soucitem.

Z výzkumu vědomí je jasné, že osud duše je důsledkem vlastních voleb a rozhodnutí, spíše než odplatou rozzlobeného božstva. Tak, jako zátka v moři je na úrovni dané jejím vlastním vztlakem, nebo železné piliny, které se pohybují automaticky v elektromagnetickém poli, každý duch určuje svou vlastní evoluční pozici v rámci nelineární souvislosti s celkovým nekonečným polem vědomí.

Božská spravedlnost je vrozená a autonomní jako důsledek Stvoření. Kromě toho, celková všudypřítomnost a univerzálnost zahrnuje neustálé možnost spásy. Boží spravedlnost je tak dokonalá, že také poskytuje dokonalou svobodu, stejně jako příležitost k evoluci vědomí a duchovnímu uvědomění. (Výše uvedené odpovídá kalibraci na 945, v kontrastu s antropomorfním vyobrazením Boha kalibrované na 75.)

Dualita strachu

Strach je základní mechanismus přežití a nedílnou součástí vývoje ega z počátku primitivní živočišné říše forem života zvířat. Existuje krátkodobý, realistický strach, ovšem existuje také strach jakožto převládající, dominantní úroveň vědomí. Obavy nastupují už u malých dětí a v průběhu života se množí, pokud proti nim nepůsobí náš celkový pocit bezpečí. Cítit se odpovídajícím způsobem vůči životu, znamená zdolávat iracionální strachy, které se objevují jakožto výsledek četných postojů ega.

Dualita strachu

 

Přitažlivost                                                                                    Odpor

 

Vzrušení z nebezpečí	Panika, přehnané reakce	Sebeovládání
Dramatizovat	Zvládnout klidně
Zdůraznit	Vypustit, nepřikládat význam
Vyžadují pozornost, pomoc	Soběstačný
Přežít	Věř Bohu
Chránit	Ztratit, ztráta
Ovládat	Oddat se
Emoce	Jasně uvažovat
Přehánět	Minimalizovat
Představ si	Zůstat logický
Projekt pro budoucnost	Žít nyní
Představa zuřivosti	Potlačit představivost
Vidět nepřátele	Vidět bezpečnost
Odolávat, bránit, vyhnout se	Akceptovat
Komplikované, eskalovat	Snížit vnímání, relaxovat
Útočiště	Propracovat
Ospravedlnit	Vidět realisticky
Projektovat příčinu	Přijmout odpovědnost
Smrt	Vidět život jako věčný
Zaměřit se na tělo	Zaměřit se na ducha
Vidět život jako fyzično	Chápat spiritualitu jako realitu
Ztráta mládí, peníze, majetek	Viz zdroj štěstí jako vnitřní
Ztráta lásky druhých	Viz sebe jako zdroj lásky
Spolehněte se na sebe	Důvěra v Boha a důvěra v Já

 

Následující část: Kapitola 6. Touha (úroveň 125)