Kapitola 22. Modlitba
Předcházející část: Kapitola 21. Nad rámec mysli
***
Vzestup po úrovních vědomí |
Práva na vydávání překladů knih Dr. Davida R. Hawkinse mají v ČR s SR dvě společnosti – Nakladatelství Pravda.je a Pragma.Nevytváříme vlastní e-shop, ale můžete náš web a naše společné neziskové akce a setkání podpořit zakoupením knihy na stránkách vydavatele. Námi vytvořené družstvo EVOLUCE, které je účetně pořadatelem neziskových akcí a setkání, získá z takto zakoupené knihy příspěvek na svoji činnost.Při objednávání stačí ve třetím kroku, kdy vyplňujete „Informace o vás“ rozkliknout „Zadat poznámku pro prodejce“ a napsat text „evoluce“. 🙂Doprava i platba je přizpůsobena pro Českou i Slovenskou republiku. Vydalo nakladatelství PRAVDA.Je – 2017
|
***
Kapitola 22
Stát se modlitbou
Úvod
Mysl sama o sobě dostává zájem o evoluci, když se dozví, že existuje vyšší dimenze pravdy nad rámec běžného myšlení a domény rozumu a logiky. Zájem je pak směrován k objevování a duchovnímu probuzení.
Fenomén učení není jevem povstávajícím z příčiny a následku, a ani není možné považovat hezké prožitky za zisk. Praxí laskavosti, se stává člověk laskavým, protože laskavost sama o sobě působí transformačně. Tudíž je třeba odložit očekávání. Se souhlasem vůle dojde k transformaci, ale samostatně jako důsledek kontextu, a nejen obsahu.
Odpověď: Spory o svobodnou vůli jsou obvykle neopodstatněné z důvodu nedostatečné kontextualizace a spoléhání na hypotetické. Nakonec končí jako rozvláčné, zdlouhavé intelektualizace, při nichž se podvědomě doufá, že se svobodná vůle ukáže jako neexistující, a člověk se vyhne duchovní zodpovědnosti.
Volby mají parametry, z nichž vzniká odpovědnost, stejně jako zavinění. Škála možností je důsledkem velkého množství faktorů, známých i neznámých, včetně toho, co by mohlo být nejlépe nazýváno karmickými tendencemi nebo podněty. Ty jsou dále ovlivněny pravděpodobností, zahrnují minulé odměny a selhání, a také intenzitu úsilí, oddanost, stupeň integrity atd. Hypotetické není skutečností, a rozsah možností je výsledkem destilace složitých faktorů, lineárních i nelineárních. Takže za různých okolností a převládajících podmínek, mohou být k dispozici dosti rozdílné možnosti a stejně tak dosti rozdílné možnosti mohou být vybrány. Vzhledem k povaze evoluce / stvoření jsou obsah a vědomý kontext pouze přechodné a popisné, jakož i zkušenostně pomíjivé.
Otázka: A co velká zjevení či duchovní zážitky, které vyústí v náhlé, velké změny?
Významné změny nastávají také v důsledku propuštění z negativních karmických povinností. Je to, jako kdyby podvědomí bylo konečně přesvědčeno, že lekci jsme se naučili, nebo dluh byl urovnán kompenzujícím chováním. V mnoha ohledech se duchovní učení také podobá novým dovednostem získávaným opakováním a praxí, dokud se nestanou přirozenými, jakousi druhou přirozeností, a návykem. Učení je také usnadněno inspirací a identifikací s obdivovanými osobnostmi, které vykazují požadované atributy. Máme tendenci být jako ti, které obdivujeme.
Otázka: Co ještě duchovnímu žáku významně pomáhá, kromě obeznámenosti s tím, jak vypadá pokročilé duchovní vědomí?
Odpověď: Osvojte si postoje související s vyšší myslí (přehled, oddíl II) a vyberte si některou z ctností. Odmítejte negativní postoje nebo přístupy. Jednejte milostivým způsobem za všech okolností vůči sobě i ostatním. Odmítejte porušování duchovních principů pro krátkodobý zisk. Vytvořte si idealizovaný obraz sebe sama a praktikujte ho, jako byste cvičili roli pro film.
Otázka: Během přednášek a mezilidských interakcí často používáte humor. Lidé jsou často překvapeni, protože mají představu o duchovním učiteli jakožto o vážném a zbožném, nebo jako o řečníkovi pronášejícím nadšená inspirativní napomenutí.
Odpověď: Paradoxem je, že humor je vlastně dost seriózní přístup k duchovním konfliktům a dilematům, a je často mnohem účinnější než frázovité řečnění. Humor vychází z množství dobré vůle. To vyrovnává a vylučuje emocionální bolest a úzkost, a překračuje negativno tím, že odhaluje nevyslovené klamy, které by jinak byly nepřístupné.
Pokud něčí osobnost obsahuje klam jako skrytý aspekt, jeho absurdita je odhalena. To je mechanismus nadsázky, která odhaluje neplatné systémy víry, které jsou nabízeny pomocí racionalizovaných překroucení pravdy. Humor překlenuje mezeru mezi res interna (vnímání) a res externa (svět takový, jaký je). Proto tvoří výrazný kontrast mezi tím, co mysl vnímá nebo se domnívá, a podstatou základní skutečnosti. Humor tím odhaluje sebeklamy ega.
Humor odhaluje alternativní úhly pohledu a možnosti, a proto je osvobozující a uvolňující. Klinicky je také spojen s lepším zdravotním stavem a dokonce i dlouhověkostí. Humoristé se typicky nacházejí těsně pod 500, dožívají se vysokého věku a každý je miluje. Humor odhaluje potlačené aspekty lidské psychiky, takže mohou být identifikovány a snadněji uznány, přijaty, a tím díky průhlednosti svého klamu i překročeny. Člověk nemusí být defenzivní ohledně lidských slabostí, pokud je rozpozná, přijme a vlastní je vědomě. Pravé duchovní uvědomění vyplývá z uznání podstaty.
Velcí humoristé jsou milováni, protože jejich síla mít lidské slabosti, dívat se jim do tváře a smát se jim umožňuje posluchačům odhalit tuto schopnost i u sebe samých. Efekt humoru je terapeutický, a také zvyšuje lidské vazby a soucit prostřednictvím vzájemného uznání. Humor snižuje vnitřní bolest, hanbu a vinu, čímž ukazuje na méně škodlivé možnosti.
Psychologické popření pramení z pocitu viny, a pokud je vina zmírněna, vnitřní upřímnost následuje. Humor je lékem na citovou (psychologickou) duchovní chudobu a její sklony k malostem, podlostem a nedostatku charakteru.
Otázka: Je humor proto stravitelnější cestou, kterou je možno se blížit k bolestivé odvrácené straně ega?
Odpověď: Ano. Slouží jako příklad terapeutických / duchovních technik, které vedou k vnitřní svobodě, poctivosti a osvobození. Je to protilék na stud, strach a vinu. Nenápadně odhaluje schopnost vnitřní síly, která umožňuje uznání vrozené velkosti člověka. S humorem se nepřístupné stává přístupným pro rozeznání, přijetí a překonání. Humor usnadňuje vnitřní integritu. Naproti tomu je nezpracované ego ponuré a bez smyslu pro humor.
Otázka: Jak humor souladí s oddaností? Není každé něco jiného?
Otázka: Jak se to stane?
Realizace Já není ani ziskem ani získáním. Realizace se rozvíjí sama od sebe, když jsou odstraněny nebo odevzdány překážky. Snažení je pouze důsledkem odporu, který je produktem iluze. Jak mraky na obloze začínají slábnout, slunce začíná samo zářit. Přítomnost uvnitř je třeba uvítat, milovat, a nebát se jí, neboť je v konečném důsledku živoucí a odhaluje transformační sílu lásky. Pojetí Boha jako hrozivého je vlastně konečným vtipem představení absurdního divadla ega.
Otázka: Jak se oddanost stane dominantní kvalitou?
Otázka: Jaký je vliv duchovního učitele?
Gloria Excelsis Deo!
(SLÁVA NA VÝSOSTECH BOHU) Následující část: Mapa vědomí