Kapitola 11: Připravenost (úroveň 310)

Předcházející část: Kapitola 10. Neutralita (úroveň 250)

***

Vzestup po úrovních vědomí Přesměrovat a objednat knihu…

Práva na vydávání překladů knih Dr. Davida R. Hawkinse mají v ČR s SR dvě společnosti – Nakladatelství Pravda.je a Pragma. Nevytváříme vlastní e-shop, ale můžete náš web a naše společné neziskové akce a setkání podpořit zakoupením knihy na stránkách vydavatele.  Námi vytvořené družstvo EVOLUCE, které je účetně pořadatelem neziskových akcí a setkání, získá z takto zakoupené knihy příspěvek na svoji činnost. Při objednávání stačí ve třetím kroku, kdy vyplňujete „Informace o vás“ rozkliknout „Zadat poznámku pro prodejce“ a napsat text „evoluce“.   🙂 Doprava i platba je přizpůsobena pro Českou i Slovenskou republiku. Vydalo nakladatelství PRAVDA.Je – 2017

***

Kapitola 11

Ochota

 

Úvod

Tato velmi pozitivní úroveň energie může být chápána jako brána do vyšších úrovní vědomí. Na úrovni neutrality je pro člověka charakteristické vykonávat práci přiměřeně, na úrovni ochoty se práce daří a úspěch je běžný ve všech oborech snažení. Růst u těchto lidí je rychlý, a pokrok je jim vlastní. Pro ochotu je charakteristické, že člověk překonal vnitřní odpor k životu a zaměřuje se na spolupráci. Lidé s úrovní vědomí pod 200 mají tendenci k uzavřenosti, ale na úrovni 310 nastává velké otevření. Na této úrovni se lidé stávají skutečně přátelští a sociální a ekonomické úspěchy následují takřka automaticky. Ochotní lidé se netrápí nezaměstnaností. Přijmou jakoukoliv práci, když je třeba, nebo si pracovní příležitost vytvoří, nebo se stanou samostatně výdělečně činnými. Necítí se poníženi pomocnými pracemi, ani tím, když začínají ode dna. Pomáhají druhým a přispívají k blahobytu společnosti. Jsou také ochotni čelit vnitřním problémům a snadno se učí.

Pro tuto úroveň je charakteristické vysoké sebevědomí posilované pozitivní zpětnou vazbou ve formách uznání, ocenění a odměny. Ochotný člověk je solidární a citlivý k potřebám druhých. Ochotní lidé jsou budovatelé a přispěvatelé společnosti. Díky schopnosti odrážet nepřízeň a učit se ze zkušeností, se zdokonalují. Tím, že se zbaví pýchy, jsou ochotni uznat své nedostatky a učit se od ostatních. Na úrovni ochoty se lidé stávají vynikajícími studenty a představují značný zdroj energie pro společnost.

Diskuse

Duchovní obětavost a úsilí přináší neočekávané odměny, které potvrzují správnost ochoty. Zdánlivé oběti se nakonec ukážou, že stály za námahu. Duchovní uspokojení je netušeným zdrojem potěšení, které přináší větší pocit pohody, která je důsledkem zvýšeného toku duchovní energie. Vzniká větší pocit živosti a ocenění života, protože jeho kvalita se postupně zlepšuje. Zkušenost je subjektivní, nelineární a jemná, ale prostupuje vše. Důvěra a optimismus nahrazují pochybnosti, nedůvěru a cynismus. Zápas je nahrazen lehkostí a život sám se stává přirozeně atraktivní a příjemný.

Když se člověk vzdá odporu, potřebuje méně úsilí, aby fungoval ve světě. Inherentní odměny duchovního růstu se staly vnitřní aktivující motivací, která se vyvíjí v nadšení jako důsledek více pozitivního pohledu na sebe a na život. Existuje přitažlivost k pozitivní účasti na konstruktivních aktivitách. Život člověka těší, místo aby se bránil, a je to doprovázeno pozitivním očekáváním. Motivace je důsledkem inspirace a nahrazuje touhu po zisku. Je zjištěno, že vzdání se negativních odměn z egocentrických postojů vede k mnohem větším vnitřním odměnám.

Účast na blahu a štěstí druhých je potěšující, a vede k objevu, že velkorysost je velkou vlastní odměnou. Někteří lidé jsou natolik omezení, že u nich dochází k tomuto jevu pouze s jejich oblíbenými domácími mazlíčky, ale alespoň, že je to začátek. Pravda a velkorysost neočekává žádnou odměnu. Schopnost dosáhnout úrovně Ochoty je v celkové populaci latentní, neviditelně pod povrchem a projevuje se v reakci na velké katastrofy. Tato velkorysost neusiluje o vděčnost ani není motivována vzestupem ega. Mnoho charitativních lidí to vnímá spíše jako čest, když mohou sloužit druhým a nejsou si vědomi toho, že současně hromadí karmické zásluhy.

Nakonec vyměnila akcie za nemovitosti na Manhattanu (New York) a následně se stala skutečným milionářem. Navzdory bohatství, Greta pokračovala v práci hospodyně a věnovala se dál rodině a její členové vyrůstali, odcházeli, ženili se, atd.

Jednoho dne ji zavolal vzdálený strýc, který tu byl na návštěvě z Irska. Zavolal také několika dalším rodinným příslušníkům, aby se s ním v New Yorku setkali, ale ten byl trochu z cesty a Greta byla jediná, kdo byl ochoten přijet. Setkala se s ním v New Yorku na obědě a on se pak vrátil do Irska. O několik let později zemřel a zanechal obrovský majetek (v hodnotě mnoha milionů dolarů), který odkázal Gretě z vděčnosti za její přívětivost.

Dynamika ega při ochotě

Díky duchovnímu vyrovnání a obětavosti stoupá úroveň duchovních energií a silně aktivuje pravou mozkovou hemisféru a jeho chemii a fyziologii. To mění vnímání a uvolňuje anabolické neurotransmitery a endorfiny v mozku. Svět je proto vnímán jako více laskavý, přátelský, a podpůrný. Splnění cílů je usnadněno v důsledku jejich internalizace, spíše než aby záviselo na vnějších podmínkách. To znamená, zisk je zvnitřněn a ceněn jako důsledek úspěšného vnitřního růstu a uspokojování z dosažení rozvojových cílů.

Dobrotivý záměr motivuje jednání a rozhodnutí, které vedou k výběru pozitivních možností. Integrita záměru se shoduje s příznivým svědomím a výsledky vedou k sebepotvrzení a zdravé sebeúctě, která je nezávislá na názorech druhých nebo externích ziscích. To má za následek autonomii a uspokojení, ke kterému dochází prostřednictvím naplnění vnitřního potenciálu.

Překonání úrovně ochoty

Úspěch na úrovni 310 má za následek vnitřní přesvědčení o svých schopnostech a spolehlivosti, které potvrzují osobní hodnotu. Výsledný optimismus vybízí k dalšímu růstu a ověřování v praxi, stejně jako subjektivní snaha o vyrovnání se s duchovními pravdami a jejich principy. Nárůst vnitřní síly potvrzuje praktickou realitu duchovních principů, podle jejichž plodů jsou odhalovány jejich pravdy. Účinné postoje a činy jsou sebeodměňující a posilující. Úspěšně překonávání předchozích omezení vybízí k dalšímu zkoumání duchovních pravd a posílení základních principů.

Hlavním problémem je určit zdroj lidského života, za který považuje samostatnou osobnost, která se stává identickou se samotnou vůlí. K pochopení je ještě třeba si uvědomit, že vše, co se děje, děje se v důsledku projevující se potenciality jakožto skutečnosti, když jsou vhodné podmínky, a že vůle a záměr je spoušť, ale není primární příčinou této vývojové fáze.

Ochota podporuje záměr a usnadňuje očištění v procesu duchovního vývoje, což často vyžaduje ochotu čelit vnitřnímu nepohodlí v zájmu dosažení vyššího cíle. Ochota povolává zpět zvláštní energii potřebnou pro snahu o překonání překážek a odporů. To také vyžaduje vytrvalost k dosažení vyššího cíle. To zahrnuje kladný postoj k procesu učení a získávání potřebných duchovních informací. Ochota je pozitivní postoj, který kontrastuje s postojem svéhlavosti, což je forma odporu. Odevzdání pozic je důsledek ochoty a je proto důležitou vlastností vážného vnitřního duchovního úsilí.

 

Následující část: Kapitola 12. Přijetí (úroveň 350)