Kapitola 13. Vysvětlení

Předcházející část: Kapitola 12. Hledání pravdy

Kapitola 13 

VYSVĚTLENÍ

Otázka: Jaký náhled na svět je nejvhodnější pro duchovní práci?

Svět vypadá jinak. Všechno se zdá být mnohem hlubší. Vše je plné života a vyzařujícího vědomí. Všechno poznává, že existuje a poznává, že všechno ostatní to také poznává. Nic není ve své podstatě inertní.

Otázka: Jaký duchovní přístup nejlépe vyhovuje samostudiu?

Otázka: Jak překonat protiklady?

Všechny pozice jsou závislé na definicích, ale všechny definice jsou konvence, dané historickými dohodami. Veškeré konflikty jsou výsledkem polohování. Z vyššího úhlu pohledu žádné alternativní páry pozic nemají význam. Vše je založeno na připuštění cílených nebo teoreticky možných budoucích dějích. Pokud nejsou žádné potenciální hodnoty, děje, kvality nebo rozhodnutí chtěné a relevantní, potom se protiklady rozpouští v nesmyslnosti.

Otázka: Je verbalizace klamná?

Odpověď: Pokud mám být přesný, může být užitečná v podobě počátečního bodu, určujícího podstatu a směr hledání. Verbalizace pomáhá zadat kontext, který se následně postupně stává neverbálním a rozšířenějším co do záběru. Přesná informace šetří čas a zrychluje smysluplné učení, ukazuje, které cesty budou jen pustou ztrátou času nebo faktorem, odvádějícím pozornost. Informace, ve které skříni leží boty, nás chrání před nutností prohledávat všechny skříně v domě. Dobrý kompas mnohé ochrání před blouděním a přesná mapa ochraňuje před neplodnou hrou na slepou bábu.

Otázka: Jak nahlédnout za protiklady duality?

Otázka: Cožpak neexistují racionální názory a postoje, založené na realistickém základě?

Otázka: Jak je to se sociálními problémy?

Odpověď: Práce sociálního reformátora nemá nic společného s hledáním osvícení. Je třeba mít na paměti, že sociální rozvoj má vliv na všechny zevnitř, ale násilí se pokouší změnit pouze vnější faktory. Vzdání se osobních urážek nebo stížností přináší užitek celé společnosti, na rozdíl od demonstrací s provokačními hesly a plakáty. Pro duchovní rozvoj lidí to, zda jiní lidé s nimi souhlasí nebo ne, nemá význam, protože oni již více nemusí brát ohled na vnější okolí při hledání podpory nebo souhlasu.

Otázka: Co znamená, nacházet se ve stavu blaženosti? Co člověk dělá? Co se děje?

Odpověď: Rozpuštění se v silné nekonečné lásce omračuje a zbavuje sil. Neexistuje ani chuť ani schopnost vyjít z toho stavu bez cizí pomoci. Všechny funkce těla přestanou fungovat. Dokonce i dýchání se může zastavit a vrátí se až na základě modlitby jiného, čistou láskou milujícího člověka. Není to ale nutné dělat. Člověk má znalosti, jak opouštět tělo.

V mém případě se dýchání vrátilo jako důkaz lásky. Možná to rozhodla karma. Nicméně, volba byla udělána s přihlédnutím k poznání, že libovolný návrat do fyzického těla je jen dočasný a že konečné rozpuštění se v Nekonečné Lásce je nevyhnutelné a garantované. Ve srovnání s věčností v takovém neohraničeném stavu krátký návrat do fyzické reality se zdá být banální.

Otázka: Co když nebude nikdo poblíž, kdo by požádal o návrat do pozemského života?

Otázka: Existují různé stupně vyšších stavů?

Otázka: Jak se obnovuje pozemský život?

Otázka: Co ještě zbývá?

Odpověď: Lítost neexistuje, ale existuje poznání, že očekávání a přání světa jsou velmi často nesplnitelná.

Odpověď: Být pro svět tím, kdo jsem, vysvětlovat to co možná nejpochopitelněji, abych rozšiřoval duchovní poznání a tím také napomáhal ulehčení strádání lidstva. Energetické pole, které doprovází tuto funkci, samovolně beze slova vnáší vklad ve prospěch blaha lidského života a ulehčuje lidským strastem, které samy o sobě přinášejí uspokojení a dokonalost.

Otázka: Jaké modlitby přinášejí užitek?

Odpověď: Proste, abyste byli sluhou Hospodina, nádobou Boží Lásky, kanálem Boží Vůle. Proste o pokyny a boží pomoc, vzdání se všeho ve prospěch Boha. Zasvěťte svůj život službě Bohu. Vyberte si lásku a klid ze všech ostatních možností. Zasvěťte se bezpodmínečné lásce a soucitu se vším živým ve všech jeho podobách.

Otázka: Jak odpustit tomu, kdo si toho nezasluhuje? Zdá se to být nemožným.

Odpověď: Pokud chápeme úhly pohledu jiných, omezení a rámce lidstva, genetické a sociální naprogramování, potom se můžeme vyhnout zlobě i škodě. Nerealistická očekávání jsou z lidské podstaty rozšířená a udržují se popíráním a využíváním hypotetických argumentů. Politické nebo sociologické hypotézy se časem ukazují jako nesprávné, založené na lživých předpokladech o lidských tužbách, okolnostech i omezeních. Kromě toho se v takových naivních formulacích zcela ignoruje kontext a dělají se falešné předpoklady o lidském chování bez jakéhokoliv ohledu na okolnosti.

Otázka: Mnohé konflikty můžeme vyřešit rozšířením informací?

Odpověď: To je pravda. Soucit a moudrost jdou ruku v ruce. Stěžovat si na omezení a nedostatky jiných je nesmyslné a nerealistické. 

Otázka: Jaké jsou ideály?

Otázka: Jak může duchovní hledající pomoci společnosti?

Odpověď: Zabývat se duchovním rozvojem je obrovský dar člověku. Rozvíjí lidstvo z nitra, díky samé podstatě moci (síly). Moc se vyzařuje a sdílí se i s druhými, ale násilí (síla) je omezeno, odsouzeno k zániku a je slabé. Každé dobré a láskyplné slovo, myšlenka nebo posudek mají skrytý a jemný vliv na celou společnost. Libovolné odpuštění přináší užitek všem. Vesmír vnímá a zapisuje každou událost a vrací ji zpět. Karma to je sama podstata našeho Vesmíru díky její vnitřní struktuře a funkci. V našem Vesmíru se čas měří érami. Mimo náš Vesmír (tedy v Nelinearitě) čas vůbec neexistuje. Proto se libovolná dobrota uchovává navždy.

Následující část: Kapitola 14. Tělo a společnost