Úvod
Předcházející část: Předmluva
ÚVOD
Osvícení mudrci z dávných i nedávných dob, jako je například Ramana Maharshi nebo Nisargadatta Maharaj, poukazují na to, že svět, který vidíme (vnímání) je mentální projekce. Toto omezení dichotomického omylu bylo potvrzené nedávnými průlomy v kvantové mechanice, ktré ukazují, že dokonce i čas a pozice jsou pouze projekce lidského vědomí. Omezení je také primárním postulátem učení Buddhy, který potvrdil, že neosvícený člověk žije ve světě iluze (Maya), který je složený z předpokládaných vjemů, a bez osvícení znovu opakuje stejné chyby.
Kvůli omezení běžné lidské mysli bylo učení velkých avatarů a velkých duchovních géniů historicky oceňováno jako nejvyšší dostupné zdroje pravdy. Být schopný poznat pravdu znamená uvědomovat si její zdroj, který odráží vyzařování Božství je imunní vůči subjektivnímu zkreslení. Dosud se nepodařilo ani nejvyšším bytostem, které kdy žily (úroveň vědomí 1000), a jejich učení zachránit civilizaci od neustálých omylů, kvůli neschopnosti a nechuti lidské mysli vnitřně uznat a přijmout pravdu, i když je vysvětlena a umocněna příklady a podobenstvími.
Celosvětový zájem o důležité rozlišování pravdy byl intenzivní a vedl k prezentaci více než jednoho sta celodenních přednášek v celých Spojených státech, Evropě, Asii a na různých vysokých školách, včetně Oxford Union Forum v Anglii. Šíření informací prostřednictvím studijních skupin vyústilo v rychlou expanzi pole. Překvapující objevy byly udělané v každé oblasti lidského snažení. Metodika byla dokonce úspěšně a pragmaticky aplikována v řešení mezinárodních konfliktů, které hraničily s balistikou válkou. Také měla velmi významné uplatnění ve vědeckém výzkumu a ve všech ostatních oblastech lidského snažení, kde byly dosud nepřístupné znalosti rychle k dispozici.
Lidská psychika byla udivena, že informace, které nebyly k dispozici dokonce ani s miliony dolarů vynaložených na výzkum, mohly být objeveny bez nákladů během několika sekund dobře motivovanými, integrovanými lidmi. Použití metody má za následek vznik nové vědy diplomacie. Metoda byla použita nejen v každodenním životě, ale také v technickém výzkumu, marketingu, při vývoji produktů, výběru zaměstnanců, nákupech, odhalování trestné činnosti, zajištění bezpečnosti a usnadnění integrovaného lidského úsilí po celém světě, včetně ekonomického a vládního plánování.
Stejně jako u jiných rozvíjejících se oblastí nových informací nebyly hned známy limity výzkumu vědomí. Bylo by naivní předpokládat, že by pomocí metody mohla být pravda odhalena komukoli. Byl to důsledek skutečnosti, že v průběhu prvních let výzkumu byli jako testovací subjekty použiti jen integrovaní lidé. Později se ukázalo, že pokusné subjekty museli mít úroveň vědomí nad 200 na mapě vědomí a a musely přesně dodržovat specifika podle metodiky testování, jak je uvedeno v dodatku C. To znamená, že technika je spolehlivě využitelná u méně než třiceti procent obyvatel USA (ale mnohem mémě v zemích a kulturách, které jsou dosud nerozvinuté nebo jsou ještě relativně primitivní povahy). Technika testování vyžaduje objektivní oddanost k pravdě, a ne osobní názor nebo touhu.
Stejně jako v předchozích knihách, kalibrování pravdy kapitol, jakož i celé knihy, je uvedeno v příloze A. Kromě toho jsou úrovně pravdy důležitých tvrzení zahrnuty i v textu. Také, jako v předchozích dílech, jsou důležité pojmy záměrně znovu prezentovány tak, aby vyústily ve znalosti a rozšiřování smyslu a významu, které vznikají z jejich prezentace v rámci různých souvislostí. Zajímavé také bylo zjištění, že pouhé seznámení se se základními pojmy mělo za následek měřitelný pokrok v čtenářově vlastní úrovni vědomí, často ve velmi významné míře, jak může potvrdit mnoho tisíc studentů díla po celém světě. Vzhledem k tomu, že moderní člověk žije ve velmi složitém světě, tak jsou zde uvedeny rozsáhlé odkazy, které naleznete v příloze D.
Každá reference se vyznačuje stručným výtahem svého obsahu v jedné větě, která označuje relevanci a téma odkazu. Dokumentace poskytujeje více než sedm set referencí.
Je zde účelné opakování základních informací pro pedagogické účely, protože abstraktní pojmy a nelineární kontext se nedají tak rychle naučit jako lineární popisy. Nelineární koncepty se nicméně nejsnadněji vstřebávají podle obeznámenosti, která je relativně nenamáhavá.
Následující část: Kapitola 1. Přehled