Kapitola 8. Kulturní premisy a pravda
Předcházející část: Kapitola 7. Co je skutečné?
KAPITOLA 8
Úvod
Politická struktura tedy odráží organizaci a projevy systémů víry, které jsou odhaleny jako pravé sídlo síly. Vláda je jen formální depozitář idejí ve struktuře zákonů s cílem usnadnit pomocí zákonů koncepci do konkrétní aplikace. Nicméně skutečným zdrojem moci a autority je víra občanů v údajné pravdy základních předpokladů. Tak je vláda mechanismus, který přeměňuje realitu nelineární pravdy nebo iluzí a falše do pragmatického, praktického výrazu v lineární oblasti.
Jak historie výstižně ukázala, zpracování konceptů politických dialogů je často vášnivé do té míry, že miliony lidí zemřou v zápalu boje. Politické šílenství plodí násilí, fanatismus a extrémní systémy víry, přičemž uctívání státu se stane samotným náboženstvím, jak ilustruje uctívání předsedy Mao, Kim Čong-ila, Ajatolláha, Adolfa Hitlera a mnoha dalších v historii, stejně jako v dnešním světě. Patologickým symptomem fašistické totality je vojenský parádní krok na kalibrační úrovni 90. (Poznámka: současná íránská vojenská exhibice). Zatímco takové společnosti mohou ještě naoko sloužit Bohu nebo náboženství, masové demonstrace jsou skutečně pořádané pro maligní mesiášský narcismus vůdce, který nahrazuje Boha, v jehož přítomnosti zástupy otevřeně plakaly pod záplavou emocí a bázně.
Souběh (juxtapozice) těchto rozdílných rozhodnutí zpochybňuje praktickou normativní suverenitu politického žargonu a deviantní rétoriku kvůli předpokládaným odměnám z politického zisku.
Historici si všimli, že demokracie zřídka trvají více než několik století, a končí ze stejných důvodů, které je iniciovaly, jak poukázal Sokrates. Zastával názor, že integrita by pravděpodobně nepřevážila, dokud by si hlasování mas přidávalo další a další výhody do té míry, až nakonec ztratí svou svobodu. Za zmínku stojí, jak bylo dříve uvedeno, že v současné době přibližně osmdesát pět procent světové populace kalibruje pod 200 (ve Spojených státech to je přibližně padesát pět procent), což znamená významnou těsnou hranici bezpečnosti.
Sociální projevy duchovní reality jako úrovně vědomí byly rozsáhle zdokumentovány v předchozích dílech (např. Pravda versus klam, kapitola 9). Moderní člověk je hluboce ovlivňován médii, jejichž prezentace zdánlivé pravdy zahrnuje i extrémní lži, kterým je pak dána publicita, jako by měly stejnou integrovanou platnost. Vzhledem ke svému významu bude toto téma probráno ve větší míře v další kapitole. Protože mysl je skutečně neschopná rozpoznat vnímání od podstaty nebo pravdy od lží (jak je detailně probráno v Pravda vs. klam, oddíl 1), běžný předpoklad naivní mysli je, že pravda je určena popularitou a obecnou dohodou. To znamená, že mysl hledá potvrzení a spolehlivé informace.
V tomto ohledu je třeba poznamenat, že Encyclopedia Britannica kalibruje na úrovni 465, zatímco padesát procent informací na Internetu (stejně jako padesát procent blogů) kalibruje pod kritickou úrovní 200. Tudíž dokonce i integrované hledání pravdy vede k dezinformacím. Celkové procento chyb v Britannice je jen asi pět procent. Není překvapivé, že Britannica má již dlouho zavedené přísné požadavky.
Sociální validace má tedy malou hodnotu při snaze rozeznat pravdu. Dokonce i základní náboženské texty vykazují mimořádně široký rozptyl úrovní pravdy v různých verších, z nichž některé mohou kalibrovat tak nízko, až na úrovni 70 (viz Kapitola 16 , Pravda vs. klam), stejně tak jako některé populární systémy víry (viz kapitola 17). Cynicky bylo řečeno, že politické, ekonomické a společenské pravdy více závisí na ceně ropy, než na jakémkoliv ověřitelném měřítku platnosti. Záměr těžit ropu ve Spojených státech vyvolal intenzivní boj mezi ideologiemi, kde problematický environmentalismus zablokoval provádění veškerých nových vrtů nebo výstavbu jakýchkoliv nových ropných rafinerií. To má za následek vyhazování obrovského množství peněz do těch regionů světa, které jsou nejhlasitěji nenávistné vůči Americe. Tento posun moci umožňuje teroristúm, aby se stali ještě více agresivní, což zvyšuje celkové napětí při střetu civilizací mezi islámským triumfalismem a tradičními hodnotami západní civilizace.
Na rozdíl od překrucování pravdy kvůli utajovaným záměrům zahrnuje otevřená poctivost kontext i obsah. To je základem pro situační etiku, která uznává, že to, zda je akt třeba posuzovat jako správný nebo špatný, do značné míry závisí na kontextu, včetně přispívajících okolností, a co je důležitější: na záměru. Příkladem je každodenní používání důkazů a svědectví v soudních síních, kdy se u kriminálních případů hledá motiv, a také federální zákony na ochranu občanů v dobách války.
Nezávislost na sociálním programování
Aby se vyhnuli zachycení ve světě, mnoho duchovně vyrovnaných lidí využije ústupu, a někteří z nich se dokonce světa zřeknou a vstoupí do náboženské komunity. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že pravé odříkání je vlastně vnitřní postoj a disciplína, kde není popírán vnější vzhled, ale závislosti a přitažlivost ega k jeho vlastním projekcím. Tradičně byl sabat dnem rozjímání a odtržení od běžné činnosti, přičemž prvořadou důležitost pro ducha z hlediska dlouhodobé perspektivy mělo formální uznání, oddanost a odstoupení od světských záležitostí a finančních problémů, jako je obchodování.
Do jaké míry a v jakém stylu si někdo přeje pokračovat a účastnit se záležitostí ve světě je důsledkem jeho převládající úrovně vědomí a celkového duchovního záměru, jakož i stupně oddanosti. Svět nabízí maximální příležitost pro duchovní růst a motivaci, kterou lze charakterizovat jako získávání duchovních zásluh a odčinění účinků dřívějších negativních rozhodnutí a jejich duchovních důsledků.
Tradiční cesta vedla skrz humanitární úsilí a nezištnou službu (karma jóga). Závažné katastrofy často vyvolávají významné vnitřní duchovní uvědomění, kdy soucit a altruismus se skutečně projevují na všech úrovních společnosti, a dokonce i v samotné vládě. Takže pod tím, co se zdá být společenský nános cynismu, materialismu, nebo senzacechtivosti, ještě sídlí velmi aktivní a vlivné srdce lidstva.
Navzdory všem kritikům a odpůrcům, jak bylo zmíněno dříve, je Amerika nejvelkorysejší ze všech národů světa, a její humanistická, filantropická podpora je mnohokrát větší, než jakékoliv jiné země. Toto úsilí je výsledkem jednotlivců (osmdesáti devíti procent domácností v Americe) a humanitárních organizací, korporátní Ameriky a filantropů, včetně neziskových organizací, církví a podobně ( Philantropic Research, 2006).
Tato jedinečná kvalita společnosti ve Spojených státech byla zaznamenána již v roce1835 od Alexise de Tocqueville v jeho slavné knize Demokracy in America. Všimněte si také, že Spojené státy znovu vybudovaly válkou zničenou Evropu po druhé světové válce a ještě v současné době platí dvacet sedm procent celkových nákladů Spojených národů.
Moudrost versus popularita
Vláda je výraz ideologie spojený s politickými systémy, které se velmi liší, od extrémních, divokých, utlačujících, totalitních režimů k monarchiím benigních vládců, kteří přinesli mír a prosperitu. (Následující text je přetištěn pro pohodlí z knihy Pravda vs. klam).
Politické systémy
Benevolentní vládce 500
Oligarchie 450
Demokracie / Republika 410
Irokézký národ 399
Koalice 345
Socialismus 305
Monarchie 200
Feudální zřízení 145-200
Kmenové zřízení 200
Teokracie 175
Kolektivismus 175
Komunismus 160
Diktatura 135
Fašismus 125
Anarchie 100
Jak můžeme vidět, nejvíce prospěšné vlády vyplývají od benevolentního vladaře, jako byly vlády odpovědné za staletí míru a prosperity ve starověké Číně, kde sociální dohody a spolupráce byly důsledkem respektu k integrované moudrosti. Vedení oligarchickou radou je také založené na spoléhání se na osvědčené moudrosti, jak to bylo praktikováno u amerických Indiánů, jakož i u jiných kmenů po staletí. Irokézký národ sloužil jako model pro demokracii a výrazně ovlivnil základní strukturu vlády Spojených států. Prezidentský kabinet je analogický k oligarchické radě. (Stávající kabinet Spojených států kalibruje na úrovni 455.)
Jak již bylo uvedeno, navzdory populistickým kritikům, hodnota solidních plodů moudrosti vedla k tomu, že Spojené státy jsou nejvíce dobročinné ze všech národů díky štědrosti občanů Spojených států, amerických firem, vlády a velkých nadací. (Buffett, Carnegie, Gates, Ford, Rockefeller a další nadace darovaly víc než zbytek členských zemí Organizace spojených národů dohromady.)
Společnost Spojených států kolektivně kalibruje na úrovni 421 (listopad 2007). Narozdíl od populistických kritiků (např. Hollywood), kteří kolektivně kalibrují na úrovni 190. (Nejnovějším filmový festival Sundance kalibruje na úrovni165). A tak zatímco populismus apeluje na narcismus, nikdo nechce chirurga, účetního, právníka nebo dokonce i řidiče autobusu, kteří kalibrují na úrovni 190. Je zajímavé, že zatímco úroveň vědomí v Americe je 421, Singapur, který vznikl z oligarchie, kalibruje na úrovni 440, a zločin tam téměř neexistuje.
Nejvíce destruktivní vládní představitelé byli diktátoři, jejichž vliv na jejich země byl devastující. Tato popularita odráží inflaci hodnot v důsledku masové hysterie a propagace kultu osobnosti. Tak kolektivistický režim Mao Ce-tunga kalibroval na úrovni 175 a vyústil ve smrt hladem třiceti miliónů rolníků. Čína nyní se nyní zvedla na úroveň 385 a kupodivu představuje výhodu ustanovením pragmatických zásad podnikatelské činnosti (paradoxně, jak dokládá Sam Walton).
To potvrzuje starý výrok, že cesta k úspěchu je napodobit a ne závidět nebo žárlivě démonizovat.
Protiopatření ke kulturním iluzím
Nejpraktičtější protiopatření jsou:
- Duchovní soulad s pravdou (což usnadňuje příznivý posun v chemii mozku).
- Intelektuální sofistikovanost přes obeznámenost s Velkými knihami západního světa.
- Povědomí o Mapě vědomí.
- Pokrok ve vlastní úrovni vědomí a následné praktikování ověřených duchovních nauk a principů rozlišování.
Limity moudrosti a platné sociální pravdy
Ačkoli integrita a kolektivní inteligence podporuje štěstí a přežití, nejsou zárukou vševědoucnosti nebo imunity před omylem a vadami. Lidstvo je celkově na evoluční cestě a život na zemi není nebeská říše. Vnitřní hodnota lidského života na zemi je, že poskytuje maximální příležitost pro duchovní růst prostřednictvím svobody vůle v rozhodnutích a volbách.
Tak lidský život představuje maximální příležitost pro transcendenci negativních rysů a získání pozitivních hodnot. Přijetí lidského omezení, individuálního i kolektivního, umožňuje toleranci, odpuštění, soucit a nikoli odsouzení.
Lidský pokrok je evoluční, a proto plný chyb a omylů, které jsou nevyhnutelné. Jedinou skutečnou tragédií je zestárnout, ale nezmoudřet.
Následující část: Kapitola 9. Víra