Kapitola 11. stinná stránka společnosti - Dr. David R. Hawkins, Ph.D.

Předcházející část: Kapitola 10. Amerika

KAPITOLA 11

Stinná stránka společnosti

Úvod

Třebaže úroveň vědomí Ameriky je aktuálně v hladině 421, asi 49 procent obyvatelstva kalibruje pod 200. Tak 51 procent nad 200 představuje řešení a 49 procent pod 200 představuje problém. Pro usnadnění diskuse o stinné stránce bylo kalibrování zhruba rozdělené do skupin na protisociální chování, kriminální chování a špehování, třebaže je zřejmé, že se všechny tři značně překrývají.

Protisociální (asociální)

Antisemitismus 155	Korporační podvod 160
Překupníci drog (ulice) 55	Lidé bez domova na ulici 95
Pouliční gangy v centrech měst 125	Internetoví hackeři 145
Internetové porno (dospělý člověk) 75	Internetové porno (dítě) 60
Laserový paprsek k oslepení pilota 80	Zakázané motocyklové gangy 140
Pachatelé internetových červů a virů 85	Malicherné zlodějství 145
Kapsář 175	Prostituce 140
Rasistické nenávistné skupiny 150	Otroctví 20
Vandalství 175

Mnoho lidí v této skupině odvozuje svůj pocit důležitosti prostřednictvím deviantního chování. Nicméně cena, kterou za ně platí společnost, je enormní, stejně jako v případě internetových hackerů, kteří pro svou zálibu nasadí destruktivní internetové viry, které stojí ekonomiku miliony dolarů.

Rasistické nenávistné skupiny, zahrnující antisemitské skupiny, skupiny proti černým i bílé rasistické skupiny mají ve Spojených státech amerických dlouhou historii, kde je Ku Klux Klan nejvíce zjevný příklad. Ty demonstrují dualistický rozkol v psychice a projekci nenávisti k sobě na jiné skupiny lidí. To je také založené na pocitu méněcennosti. Lidé s adekvátní sebeúctou nemají žádnou potřebu nenávidět druhé.

Otroctví může být pochopené jen v jeho historickém kontextu. Po tisíce let to byl akceptovaný celosvětový životní styl, a v době starověkého Říma otroci převýšili počtem svobodné muže v poměru deseti ku jedné. Otroci v této kultuře prostupovali všechny úrovně společnosti. Kastovní systém v Indii převládal tisíce let a byl to stanovený způsob života, stejně jako v severní Africe (v arabském Súdánu dodnes [Deng, 2004]).

Historicky, západní pobřeží Afriky postrádalo prodejné zboží nebo základy, na kterých by budovalo ekonomiku. Kmenoví náčelníci zaútočili na další kmeny a zajatí lidé byli pak prodáváni v přímořských přístavech v již čilém obchodu s otroky. Paradoxně to bylo evoluční zlepšení, protože otroci byli předtím prostě zabíjení. Celé skupiny barbarů, které napadaly Evropu po staletí, jako byli Vikingové, udělaly stejný objev a prodávaly některé ze zajatců, místo aby je zmasakrovaly. Následně bylo otroctví celosvětově rozšířeno a představuje část základu všech národnostních skupin žijících dnes. Otroctví pomalu ztratilo hybné síly a vymřelo s koncem kolonizace a v Americe dramaticky skončilo s občanskou válkou. Jen celkem nedávno, v roce 1962, zakázala úplně poslední země otroctví (po výzvě prezidenta Johna F. Kennedyho).

Třebaže otroctví vnímá dnešní svět jako bezpráví, v průběhu kulturního a sociálního vývoje to byla pouze pomíjející fáze. Takže otroctví není skutečně etnická záležitost, třebaže má vždy etnické výrazy. Neviděná výhoda otroctví v americké historii byla ta, že průměrná délka života amerických otroků byla dvakrát delší než u domorodých Afričanů, kteří zůstali ve svých původních komunitách a podléhali kmenovému válečnictví.

Behavioral (chovat se)

Hrubé zacházení s dětmi 140	Bití ženy 95
Pedofilie 65	Stalker (úchyl) 60
Sexuální sadista 35	Dětská sadistická pornografie 5

Pedofilie je forma obsesivně kompulzivní poruchy, doprovázené psychopatickými tendencemi. Ti, kdo jsou zatčeni za údajně ojedinělý incident, typicky předtím dělali neslušné návrhy stovkám dětí a pokračují v tom i po svém propuštění z vězení. Adekvátní jednání s tímto stavem je diskuze v oblasti občanského práva, která může být shrnutá jako nerovnost občanských práv nevinných obětí proti právům pachatele. Podobné diskuse existovaly v minulé dekádě o osobách, které měly aktivní infekční tuberkulózu a odmítaly respektovat práva jiných. Argumenty se týkají základních pojmů roztřídění, které také nastávají v armádě, kdy se zvažuje přežití jednoho vojáka proti životům celého regimentu, nebo zda loď a její posádka by měla být obětovaná, aby se zachránil jeden námořník, který spadl přes palubu.

Zjevné násilí

Antiinterrupční násilí 90	Žhářství 10
Ecoterorismus 160	Vražda dítěte 60
Politický, protestní a bombový atentát v budově 35-60
Veřejné popravování zajatců 20	Na veřejnosti dělá výtržnosti 80
Sérioví vrazi dětí 5	Shoe Bomber (terorista Richard Reid) 120
Mladiství zabijáci spolužáků 35	Terorismus 10-35
Islámští teroristé 35-70

Drogy a alkohol

Závislost na alkoholu 90	Kokain 7
Drogová závislost 95	Řízení pod vlivem alkoholu 55
Heroin 6	Methamphetamines 6

V minulosti byly tyto stavy úplně beznadějné a neléčitelné protože nejsou jen o psychologii a chování, ale také o fyziologii. Z lékařského hlediska se opravdová závislost vyznačuje abstinenčními příznaky. Psychologická závislost, jako je závislost na marihuaně, postrádá fyzické abstinenční příznaky. Opiáty jsou návykové dokonce i pro mozkové neuronové buňky, které se pěstují v laboratorní živné půdě. Když je návyková látka odstraněná ze živné půdy, neuron se svraští a umírá.

Psychologicky se závislosti dají rozdělit do dvou poněkud odlišných tříd, za prvé na sedativa, jako jsou alkohol, heroin, barbituráty a trankvilizéry, a za druhé na látky, které jsou dráždivé, jako jsou amfetaminy a kokain.

Hrozné behaviorální a psychiatrické poruchy

Hraniční poruchy osobnosti 65-150	Psychopat 45-60

Toto zahrnuje psychotické úrovně duševních poruch, s přechodnými obdobími s kvazi-normálním chováním. U osob s diagnosou hraniční poruchy je vnímání reality nejisté a regrese k velmi extrémním a hrozným stavům je spouštěna psychologickým konfliktem, protože osoba je přecitlivělá na velmi slabou provokaci.

Podle nejposlednějšího průzkumu provedeného National Institute of Health, asi 15 procent dospělých lidí ve Spojených Státech (31 milionů) má diagnostikovatelné poruchy osobnosti:

Obsesivně kompulzivní porucha 7.9%	Paranoidní porucha 4.4%
Asociální porucha 3.6%	Úzkostné poruchy osobnosti 4.9%
Schizofrenické poruchy 3.1%	Hysterické poruchy 1.8%
Psychická závislost na jiných lidech 0.5%

Tyto všechny psychologické diagnózy jsou spojené se značným emocionálním, sociálním a pracovním zhoršením a s mezilidskými konflikty, stejně jako deviantní postoje a systémy víry (2002 Národní epidemiologická studie, NESARC Report, 2004).

průměrné skupinové kalibrování

Federální 60	Státní 65
Okresní 65	Cely smrti 20

Extrémně nízké úrovně kalibrování ukazují primitivnost a převahu zvířecích instinktů a tak reprezentují zpomalené zrání vývoje vědomí. Někteří se stali lidovými hrdiny jako následek překroucení reality. Ve skutečnosti jsou, jak ukazuje kalibrování úrovní, smrtonosní zabijáci, ačkoli jsou stylizovaní jako Kulomet Kelley, Scarface, Kmotr, Babyface Nelson, Liberators a tak dále. Ve více etické konzervativní populaci by média nemohla idealizovat takové zločince, ani by nešlo získat sociální status spojením s nimi. Média značně přispívají k přitažlivosti kriminálního životního stylu pro citlivé dospívající lidi a potvrzují souhlas s vážnou deviací.

Povaha kriminality

Není pravděpodobné, že léčba může být nalezena pro každé lidské onemocnění bez stanovení přesné diagnózy a objasnění základní patologie. Nikde toto není víc zjevné, než ve světovém selhání pochopit základní povahu kriminality a jejího výrazu na mezinárodní úrovni v podobě války. Použití výzkumu vědomí objasní základní elementy, které nejsou jinak pozorovatelné a zahrnují základní charakteristiku, před kterou společnost obvykle zavírá oči.

Nicméně kriminalita má jinou povahu a je příbuzná s onemocněním. V podstatě to je chronická, vážná duševní porucha, která má emocionální, behaviorální a psychologické charakteristiky. Navíc se tam často vyskytuje genetické poškození adekvátního vývoje přední mozkové kůry (Arahart-Treichel, 2002). Kriminalita, stejně jako u dítěte, je charakteristická neschopností odložit uspokojení, nedostatkem schopnosti předvídat nebo se bát důsledků, nedostatkem starostí o druhé a narcistickou egocentričností. Psychologický výzkum odhaluje, že to je často diagnostikovatelné už ve věku tří let.

Je spíše než chybné vyslovit hypotézu o nízké sebeúctě, protože naopak, zločinci mají přehnaný, nafouknutý, grandiózní a egoistický pocit důležitosti. Odmítají odpovědnost, jsou impulsivní, mají nedostatek svědomí, nemají pocity viny nebo výčitky. Jejich životní styl je charakterizovaný narcistickým nedostatkem starostí o práva druhých nebo začlenění společenských hodnot, jako jsou morálka nebo etika. Ve freudovském názvosloví je tam nedostatečně rozvinuté superego a neschopnost zvnitřnit a ztotožnit se s adekvátní postavou autority.

Navíc k výše uvedenému je tam často verbální vloha charakterizovaná jako nenucenost stejně jako impulsívnost, neschopnost učit se ze zkušeností, emocionální nestabilita, a náklonnost a přitažlivost k zločinu, drogám, a senzacechtivostem. Nedostatek začlenění sociálních hodnot a neúcta k autoritě jsou vyjádřené jako otevřený odpor, impulsívnost a narcistická egocentričnost. Často jsou brzy v životě psychiatricky diagnostikovaní jako lidé s poruchou opozičního vzdoru (ODD), nebo s poruchou chování s psychopatickými nebo se sociálně patologickými sklony.

Násilnická mládež, jak uvádí studie National Institutes of Health (Kaplan, 2004), je charakterizovaná v raném dětství nízkým I. Q., zpožděným vývojem řeči, nízkou klidovou srdeční frekvencí, genetickými faktory, negativními emocemi, nedostatkem soucitu s jinými, neúctou k pravidlům, nespolehlivostí, nedbalostí, útočností, asociálním a násilným chováním, plus mozkovou abnormalitou neurotrasmiterů (metabolity Serotoninu), které bývají spouštěné zneužíváním v dětství.

Brzo v jejich životě jsou psychopati často přivádění k psychiatrickému ošetření, které, jak se zjistí, je zbytečné a neúčinné. Příležitostně někdy nastane zlepšení, protože porucha je někdy spojená s bipolární poruchou ADHD, závislostmi, nebo hraničí s diagnosou explosivní poruchy osobnosti. Neschopnost reagovat na psychologicky založené ošetření má co dělat s vnitřními vadami v utváření ega stejně jako neschopnost lásky nebo soucitu. V psychoanalytické terminologii pak postrádají schopnost vytvořit pozitivní přenos k terapeutovi.

Duální kriminální osobnost je často netušená, jestliže to koná jenom v mysli, a tím je možné vysvětlení záhadných případů, které zahrnují podřízenou psychopatickou osobnost maskovanou zdánlivě normální, úctyhodnou osobností. V člověku mohou být dvě osobnosti a mohou být úplně od sebe oddělené, tedy rozštěpené a dokonce i vzájemně neznámé (k sobě navzájem). Viz pozdější text. Normální osobnost protestuje svou nevinností, protože si ve skutečnosti neuvědomuje svoje rozštěpení, a je utlačovaná kriminální osobností.

Z výše uvedeného třídění je znát, že je důležité správně diagnostikovat porušení zákona od skutečného zločinu a nedávat je do jednoho pytle, jinak je řešení odsouzeno k nezdaru, stejně jako v medicíně, kde je efektivní ošetření úplně závislé na správné počáteční diagnóze.

Normální osoba, která poruší zákon, reaguje na důsledky, jako jsou pokuty nebo zkušební doba nebo, ve vážnějších případech, vězení. Normální narušitel zákona také reaguje na vzdělání, jako je požadavek zopakovat si řidičský kurs nebo omezení řidičského průkazu. Pro normálního člověka jsou přestupky hanbou, vinou, výčitkou, veřejnou ostudou, mají strach z následků a strach ze ztráty sociálního postavení a sebeúcty.

Kriminalita je ustanovený životní styl s recidivou, pro který nebyla dosud nalezena žádná efektivní léčba. Základní osobnost se nezmění a ze zkušenosti víme, že, pachatel nemění chování, ale stává se chytřejší a učí se, jak uniknout odhalení.

Pro člověka s normálním psychologickým profilem je vězení děsivý trest. Kultura je cizí a zvětšuje vinu, obavy a nechuť k dřívějšímu chování. Tyto pocity úplně chybí psychopatické osobnosti, které je vězeňský život důvěrně známý, jednotlivec je pouze odstraněný z ulic a na dalším místě pokračuje ve svém způsobu života. Vedoucí principy a životní styl kriminality jsou ve skutečnosti vnitřní kodexy chování a jednají v rámci vězeňské populace a jsou zmírňovány v jejich projevech jenom hrozbami vězeňské administrativy.

Ve vězeňské populaci udržují gangy kontrolu právě tak, jak to dělají v ulicích, a aby mohl přežít, chovanec se ve vězení rychle naučí, jak hrát jejich hru. U psychopata nemá čas strávený ve vězení žádný vliv na následující chování, než jen další rafinaci šikovnosti

Když zjistíme, že psychopatické osoby nejsou schopné si pomoci a že žádné efektivní ošetření není k dispozici, soucitný pohled chápe, že psychopati jsou sice pachatelé, zároveň ale jsou obětí vlastního stavu. Vývoj jejich vědomí je primitivní a je v zajetí kořistnické zvířecí úrovně. Jiné řešení než karanténu společnost zatím nemá.

Špionáž a politická kriminalita

Ethel a Julius Rosenbergovi 175	Walker Family (Voj. špionážní námořnictvo) 120
Harold Philby 120	FBI a CIA Moles 110-175
Aldrich Ames 105	The Cambridge 5 (prosovětští špioni) 75
Defectors-Manhattan Projects (prosovět. špionáž při výrobě atomové bomby) 80	Dvoustranní špioni 130
Robert Hanssen (špion) 80

Toto skupina je jedinečná a zahrnuje kombinaci nenasytnosti, pseudopolitické racionalizace, vady charakteru, vadné svědomí a psychologické škatulkování (které je také vidět u některých sériových vrahů, zvláště těch, kteří zabijí sekvenčně manžely a v mezidobí vedou zdánlivě normální život).

OKRESNÍ SOUD SPOJENÝCH STÁTŮ PRO VÝCHODNÍ

OBLAST VIRGINIE

Alexandrijská divize

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ versus Robert Philip Hanssen – zrádce

ROZSUDEK

Robert Philip Hanssen je zrádce. Na základě všeho, co o něm bylo napsáno, psychologických rozborů, rozjímání ohledně jeho motivace a posouzení jeho charakteru, na konci tohoto dne můžeme o Hanssenovi prohlásit. Je zrádce a následně je zdůvodnění jeho rozsudku.

[1]

Hádanka kolem Algera Hisse je objasněna objevem, že on byl dvojitě rozdělenou osobností. Jedna kalibruje v úrovni 205 (veřejný obraz) a druhá v úrovni 160 (spiklenec). Tento stav je běžnější než u dalších agentů podezřelých ze špionáže v dalších případech dvojakosti.

Protože takoví jedinci jsou extrémně nebezpeční v dnešním nukleárním světě, který je také sužovaný teroristickými pumovými útočníky, jejich brzké odhalení obvyklým prověřováním úrovně vědomí z hlediska bezpečnostních rizik je kritické pro zajištění bezpečnosti. Vysoce profilovaní přeběhlíci, stejně jako jiní, již byli objevení na začátku sedmdesátých let výzkumem vědomí, jak je předvedeno na videozáznamu (Hawkins, 1995, video #1). V té době byli špióni v CIA a FBI identifikováni pomocí kalibrování jejich úrovně vědomí. V té době nebyl znám žádný jiný způsob, jak vysledovat jejich přesnou identitu, a kterým by mohli být snadno odhaleni během minuty. Oni byli později odkrytí a označeni (Robert Hannsen a Aldrich Ames).

Zatímco dvojité rozdělení osobnosti je rozpoznané v psychiatrii, tato relativní vzácnost (oddělující stavy, diagnosa vícenásobné poruchy osobnosti), zatemňuje jejich odhalení ve veřejné sféře. Každý z dvoustranných špionů (Projekt Manhattan, FBI, a CIA) byl odpovědný za úmrtí velmi mnoha lidí, navzdory jejich tvrzení o jejich nadřazenosti, což byla racionalizace pro jejich oboustrannou zradu. (Celá studená válka, stejně jako aktuální nukleární závody ve zbrojení, vzešly ze ztráty atomových tajemství ve prospěch bývalého SSSR.)

Odhalení těchto nepořádků je obtížné, protože skrývaná normální osobnost je to, co je představované veřejnosti. Je typické, že, podvod je odborně a úspěšně prováděn po několik let aniž by vyvolával podezření. Tito lidé vedou normální rodinný život a jsou tajnými pedofily a mnohonásobnými vrahy, nebo jsou požárníky, kteří jsou tajnými pyromany. Toto jsou reálné osobnosti typu Jekyll-a-Hyde.

Jak by mohla taková osoba spáchat takový zločin? Během soudu má podezřelý masku úctyhodného, zdánlivě normálního člověka a pečlivě hlídá své emoce. Normální lidé nic neskrývají a automaticky by ukázali celou škálu emocí, výrazy obličeje, řeč těla, a tak dále. Důvod, proč je popření viny reálné je ten, že představuje osobnost, která se ve skutečnosti nedopustila zločinu, to ta druhá osobnost, která je divoká a kriminální. Méně hrozné příklady jsou viděné v případě zpronevěry, kleptomanie, sexuálního nutkání, deviantního chování a kde lidé žijí dvojité životy, s oddělenými manželkami a identitami.

Významné je to, že v oddělených rozdvojených osobnostech si dvě osobnosti ve skutečnosti nejsou vědomé sebe navzájem. Třebaže jsou takové poruchy statisticky vzácné v celkovém obyvatelstvu, jsou relativně běžné v trestních případech, když je druhá osobnost moc aktivní a vynoří se prostřednictvím potlačované kriminality.

Objev, že dvě úplně jiné osobnosti mohou existovat v jednom člověku, přišel náhodně. Před několika lety byl očekávaný návštěvník otestován kalibrováním vědomí před návštěvou. Když se návštěva přiblížila, bylo testování provedeno znovu a se zcela jiným výsledkem (původně 350, podruhé 135). Toto bylo první střetnutí s tímto fenoménem. Další dotazování odhalilo, že tam byl velký rozdíl mezi úmysly dvou různých osob v jednom těle. Jedna byla vlídná a další záludná, a proto byla návštěva zrušená. Několik roků později, u zaměstnance, který jednal poněkud divně, také byl nalezená druhá nehodnověrná osobnost a pracovní poměr musel být ukončený, navzdory vynikajícímu osobnímu životopisu.

Tato procedura může být udělaná pod dohledem kamer a zástupů lidí, jako na fotbalovém stadionu nebo při přehlídce. Jediné požadavky jsou, že záměr a účel jsou integrované, osoby provádějící dotazování musí mít autoritu a dostaly povolení ptát se na danou věc před použitím této techniky.

Pravda a přežití

Analýzou je odhalené, že nejvyšší ovoce naší společnosti je automatický důsledek pravdy, a společenské problémy vznikají z klamu. Svoboda, mír, a jak jsme viděli, dokonce samotné přežití, jsou podporované strukturou sociálního pole společnosti, ve kterém převládá pravda. Jak pak ale může být taková pravda identifikována, když tomu lidské duševní uspořádání předem zamezí a 78 procent světového obyvatelstva (49 procent v Americe) žije podle principů, které nejsou integrované? Ve svobodné společnosti jsou neintegrovaní lidé hluční a přesvědčiví a média zvětšují jejich vliv.

)

Následující část: Kapitola 12. problematické otázky