16. kapitola: Přetrvávající úspěch

Předcházející část: 15. kapitola: Genialita a moc tvořivosti

***

***

Tragický pád mnoha géniů poté, co je objevila a oslavovala veřejnost, ilustruje, že existuje jak úspěch, tak i Úspěch. Úspěch s malým „ú“ často ohrožuje život, zatímco Úspěch jej povznáší. Pravý úspěch oživuje a podporuje ducha. Nemá nic společného s izolovanými výhrami, ale vztahuje se k celkově úspěšnému člověku a životnímu stylu, který prospívá nejen danému jedinci, ale všem v jeho okolí. Životy skutečně úspěšných lidí zlepšuje kontext, v jakém dosáhli svých úspěchů.

Srovnejte to s tím, co senzacechtivý svět médií nazývá úspěchem, který často ničí zdraví a vztahy „úspěšného“ člověka – duchovní kolaps je v životě bohatých a slavných běžný. Tento druh úspěchu je pouhou slávou; a potenciálu slávy ničit jsou mnozí z nás denně svědky. Slavní lidé za svůj věhlas často platí rozpadem manželství, podléhají narkotikům, alkoholismu, stávají se oběťmi sebevraždy nebo jiných předčasných konců. Kdybychom sepsali seznam jmen všech celebrit, jejichž kariéra byla postižena podobnou tragédií, zaplnilo by to mnoho stránek – filmové hvězdy, populární hvězdy, spisovatelé… seznam pokračuje dál a dál. Kromě známých příkladů ceny za slávu existuje nespočet dalších méně „úspěšných“ životů zničených drogovými problémy nebo změnou osobnosti – tak se dříve slušní lidé stávají ješitnými, krutými, sobeckými a neobyčejně nenasytnými.

Nejde jen o to, že takoví lidé získali příliš mnoho bohatství, slávy nebo pozornosti. Podstatné je, že tyto vlivy zdeformovaly jejich ego a posílily to, co by se dalo nazvat malým já místo velkého Já. Malé já je naší součástí, která je citlivá na lichocení. Velké Já je aspekt naší vyvinutější povahy, která je skromná a vděčná za úspěch. Malé já se přiřazuje ke slabým atraktorovým vzorům, velké Já k vysokoenergetickým atraktorovým polím.

To, zda nás úspěch pozvedá nebo ničí, nezávisí na úspěchu samém, ale na tom, jak jej naše osobnost vnímá. Určujícím faktorem je zde to, zda jsme pyšní, nebo skromní, jestli jsme egoističtí, nebo vděční, zda pokládáme sebe za lepší než druhé kvůli svému talentu, nebo talent považujeme za dar, za nějž jsme vděční. Všichni známe lidi, pro něž je zničující i malý úspěch. Stávají se arogantními, servilními a panovačnými, jakmile dostanou jen trochu možnosti okusit pocit vlastní autority. Stejně tak známe lidi s mnohem větší autoritou, kteří jsou srdeční, citliví a starostliví.

Jestliže máme možnost blíže poznat mocné postavy světa – kapitány průmyslu, prezidenty bank, nositele Nobelovy ceny a členy legendárních rodin – překvapí nás, jak jsou mnozí z nich otevření, srdeční, upřímní a dívají se na úspěch jako na odpovědnost, neboli mají „ušlechtilé chování“. Jsou to opravdu úspěšní lidé, a přesto zůstávají pozorní, zdvořilí a ohleduplní ke všem, ať se setkávají s potentáty, nebo služebnictvem – jednají s každým jako se sobě rovným. U skutečně úspěšných jedinců se neprojevuje žádný sklon jednat arogantně, protože se nepovažují za lepší než ti druzí, jen šťastnější. Své postavení vidí jako správcovství, odpovědnost působit svým vlivem ke všeobecnému blahu.

To, co dovoluje opravdu úspěšnému být tak milý, otevřený a štědrý, lze vysvětlit pomocí kauzality:

Skutečně úspěšní lidé se identifikují s ABC. Uvědomují si, že jsou katalyzátorem napomáhajícím k vytvoření úspěchu ve vnějším světě. Vzhledem k tomu, že se identifikují s úspěchem, netrpí úzkostí, že o něj přijdou, protože pevná sebedůvěra pramení z poznání, že zdroj úspěch je „ v nich“. Ale osoba, která se dívá na svůj úspěch ve sféře A -> B -> C, bude vždy nejistá, protože zdroj jejího úspěchu je „mimo ni“. Člověk přesvědčený o tom, že zdroj úspěchu leží mimo něj, se stává bezmocným a zranitelným, a proto se stahuje do obrany a stává se sobeckým. Opravdový úspěch má původ uvnitř a je tudíž nezávislý na vnějších podmínkách.

Žebříček úspěchu se zdá mít tři hlavní příčiny:
1. Zpočátku záleží na tom, co člověk „má“ – to znamená, že status závisí na viditelných známkách materiálního bohatství;
2. Jak člověk postupuje, status závisí víc na tom, co „dělá“, než na tom, co má. Na tomto stupni postavení a činnost přinášení významný společenský status, ale přitažlivost společenských rolí ztrácí lesk, jakmile člověk dosáhne mistrovství a zralosti;
3. A konečně, člověk se zajímá jen o to, jakým se v důsledku životních zkušeností stává – takoví lidé mají charismatického „ducha“, který je vnějším projevem krásy jejich vnitřní duchovní síly. V jejich společnosti cítíme účinek silných atraktorových energetických vzorů, k nimž jsou přiřazeny a které odrážení. Úspěch se stává automatickým důsledkem spojení lidského života s vysokoenergetickými vzory.

Proč je opravdový úspěch tak relativně bezpracný? Můžeme jej přirovnat k magnetickému poli vytvářenému elektrickým proudem při průtoku vodičem. Čím vyšší energie proudu vodičem protéká, tím silnější magnetické pole vytváří – a magnetické pole samo pak ovlivňuje všechno ve svém okolí. Na vrcholu je velmi málo lidí. Svět průměrných však je světem intenzivní konkurence a spodní část pyramidy je přeplněná. Charismatičtí vítězové jsou vyhledáváni, neúspěšní se musejí snažit, aby byli přijímáni. Lidé milí, laskaví a ohleduplní k druhým mají více přátel, než mohou spočítat. Úspěch v každé oblasti života se odráží zpátky k těm, kdo jsou spojeni s úspěšnými vzory. A schopnost poznat rozdíl mezi silnými vzory úspěchu a slabými vzory vedoucími k neúspěchu je nyní dostupný každému z nás.

Následující část: 17. kapitola: Fyzické zdraví a moc