V oddíle studijní knihy je nově vložená kniha Neulpívat: cesta odevzdávání. Patří mezi završení odkazu Dr. Hawkise a nabízí návod k nezávislosti pro každého člověka.
Děkujeme paní, která poskytla tento skvělý překlad a nepřeje si být jmenována. 🙂

Část z kapitoly 5 knihy Léčení a uzdravení
www.hawkins.support/studijni-knihy/d-r-hawkins/leceni-a-uzdraveni/kapitola-5-duchovni-prvni-pomoc/

…S odkazem na mapu vědomí můžeme vidět, jak mohou být různé věci drženy. Můžeme vyčíst světovou událost, která sama o sobě nemá žádný zvláštní význam. To je to, jak to držíme, smysl, jaký na ni promítáme a význam, který dáváme, to dělá rozdíl. Samo o sobě to nemá smysl; význam závisí na naší vlastní úrovni vědomí nebo na úrovni vědomí učení. Použijeme peníze jako příklad, protože je často zdrojem konfliktu mezi duchovními hledajícími, alespoň na počátku.

Jak by se člověk mohl podívat na peníze? Záleží to na energetickém poli vyučujícího nebo učitele. Mohlo by se jednat o něco, proč se člověk cítí provinile nebo je hříšný. Bůh nás zničí, pokud budeme mít peníze, a můžeme se nenávidět za to, že je máme. Celý proces je destruktivní, protože je v negativním energetickém poli s velmi nízkou kalibrací vztahující se k pravdě.

Peníze by mohly být viděny z vyšší energetické oblasti, jako je Strach, ve kterém by peníze měly být děsivou věcí s doprovodnými obavami, úzkostí a panikou. Byly by  chápány jako „nezdvořilé“, s výsledným trestem od Boha; nebo by to mohlo být zdrojem nenávisti, rozhořčení a stížnosti, přičemž peníze pak budou duchovní skupinou využívány konkurenceschopným, odvetným způsobem vůči ostatním, což povede k hněvu a náboženské válce.

Peníze by se mohly drženy z úrovně Pýchy, ve které je to symbol stavu, který nám dal Bůh. Čím více nás Bůh miluje, tím více peněz nám dává; tato myšlenka pochází z procesu nafouknutého Ega.

Když se lidé pohybují nahoru na vyšší energetické pole, stávají se nepřipojenými k penězům. Jsou propuštěni a o peníze jim už „neběží“. Nyní je v pořádku mít peníze, protože Bůh tohoto energetického pole je Bůh svobody. Bůh není znepokojen tím, zda má peníze.

Když budeme přecházet měřítko do Přijetí, mohli bychom být ochotni toto vidět jinak. Jak se dostaneme nahoru do energetických polí Lásky a vděčnosti na úrovni 540, peníze mohou být považovány za dar od Boha, za který jsme vděční. Peníze by pak byly nástrojem, způsobem vyjádření soucitu a bezpodmínečné lásky k utrpení světa, protože energetické pole lásky podporuje lásku, život a všechny jeho úvahy. Je to začátek odhalení, protože v mozku dochází k uvolňování endorfinů, které vedou k tomu, že peníze vidíme jako milující věc a způsob, jak podporovat ostatní. Záměr, který stojí za to, a způsob, jakým se na této úrovni uvažuje, by měl být pohledem na peníze jako požehnání, odpovědnost, správcovství a způsob, jak pomoci a podporovat druhé. Peníze by pak byly použity ve prospěch lidstva, a ne jako egoistické gesto, které by získalo jméno na mosazné desce od přijímající organizace. Peníze by byly použity jako dárek, zatímco by uznal zdroj jako lásku k Bohu a viděl ji jako pozitivní výraz. Všechno ve stvoření patří Bohu, včetně peněz, které máme jen v dočasné péči.

Jak člověk směřuje k vrcholu pole do Jednoty a dokonalosti, vidí, že všechny věci jsou aspekty Boha a že Bůh je vše, co je. Člověk začíná vidět Božství ve všech věcech a to platí pro všechno v životě. Nyní, namísto toho, abychom viděli peníze jako hříšné, je to vnímáno jako nástroj, který nám dal Bůh, aby mohla být láska vyjádřena ve větší míře a tento peněžní nástroj může pomoci velkým segmentům lidstva. Peníze pak mohou být drženy v radosti, z níž člověk může cítit vnitřní radost, že člověk dostal moc, peníze jsou výrazem Boží moci na Zemi a přinášejí uzdravení vnitřní bolesti a utrpení lidstva.

Výrazem a péčí o lásku je touha vycházející ze soucitu pro úlevu od utrpení. Peníze se pak stávají nástrojem umožňujícím člověku pomáhat zmírnit utrpení světa. Majetek je držen jako dary od Boha a dary se pak používají k tomu, aby přinesly rostoucí znalosti člověka a úlevu utrpení, ke kterému dochází prostřednictvím postupného zvyšování znalostí o pravdě člověka.

Mapa Vědomí:
Měřítkem je životní energie, přesněji její relativní výkon. Můžeme ji zjednodušeně označit jako vibraci.

Přátelé,

jako každoročně slavíme Velikonoce (ikdyž letos cca s 28 denním zpožděním, hold se vše vždy nepovede! ).
Velikonoce jsou spojovány s křesťanským svátkem, ve kterém Duch zvítězil nad Hmotou. Kde Ježíš ukázal při svém zjevení své rány po kopí nevěřícímu Tomáši, aby uvěříl, že je to možné, ačkoliv je to nelogické.

Děkuji za přeložení knihy, která je poslední z trilogie Moc versus Síla a Vše vidoucí Já a tyto již přeložené knihy doplňuje. Je zde zcela jasně popsán konečný stav, ke kterému duchovní aspirati mohou cílit.

Tato třetí kniha trilogie zahrnuje evoluci lidského vědomí, jak je odhalena výzkumem, stejně jako subjektivní zkušenosti. V první knize „Power versus Force“ byla nastíněna ověřitelná stupnice vědomí a byl poprvé v lidské historii, odhalen prostředek k odlišení pravdy od lži (falše), a tím byl překonán nejkritičtější vrozený defekt lidské mysli. „Power versus Force“ se primárně zabývala úrovněmi vědomí, které zahrnují většinu lidstva. Tyto úrovně se zvyšují úrovněmi až do hladiny 500+, které jsou často označovány jako svatost.

Druhá kniha, „The Eye of I“, se zabývala úrovněmi vědomí od 600 do přibližně 850. Tyto úrovně byly v průběhu historie považovány za oblast tradičních osvícených duchovních učitelů.

Tato třetí kniha, jednoduše nazvaná „Já“, doplňuje popis vývoje lidského vědomí od úrovně přibližně 800 k vrcholné zkušenosti na úrovni 1000, což je historicky konečná možnost v lidské oblasti. Toto je oblast mystiky, jejíž pravda vychází pouze z radikální subjektivity božského zjevení.

Text materiálu je převzat z přednášek, dizertací a dialogů se studenty, návštěvníky a duchovními aspiranty po celém světě, kteří mají různé duchovní a náboženské pozadí a různé úrovně vědomí. Je v něm poměrně málo odkazů na jiné tradiční duchovní pojednání nebo učitele, protože materiál je úplný a dostatečný sám o sobě.

Není to teologický text, který obvykle obsahuje četné podrobné odkazy pro akademické účely. Místo toho je především ponecháno na čtenáři, aby si vytvořil souvislost s existující světovou literaturou. Je tedy zde minimum terminologie ze sanskrtu, křesťanství nebo véd.

www.hawkins.support/studijni-knihy/d-r-hawkins/ja-realita-a-subjektivita/

! Vážení přátelé, setkání je již obsazené, případní další zájemci budou vedeni jen jako nahrádníci. !

Setkání příznivců Davida R. Hawkinse,

MD., Ph.D.

které se koná na zámku Nečtiny,

od 22. 3. do 24. 3. 2019

Termín přihlášení je do 28. 2. 2019

e-mail: kacenkabila76@seznam.cz

Srdečně Vás zveme na další setkání seminárního typu o duchovní vědě, koncepci vesmíru, lidském bytí, člověku a jeho vývoji a filozofii literárního kritika, pedagoga, umělce, dramatika, sociálního myslitele, esoterika Rudolfa Steinera. Dále Dr. Davida R. Hawkinse, MD., Ph.D., vědce, spirituálního učitele, filozofa, ale především psychoanalytika světového formátu, který navázal na práce Carla Junga a Sigmunda Freuda a po 20ti letém výzkumu přišel s pracemi o výzkumu lidského Vědomí a také o výzkumu atraktorových polí, které souvisí s lineárním a nelineárním prostorem, tedy s tím co vědci nazývají Chaosem, a věřící Universem nebo také Bohem. Více na www.hawkins.cz . Moudrá slova pana Jaroslava Krčka, Miroslava Štukavce a pana Antonína Mareše více na https://www.rozpravy.cz/ a dalších.

Setkání bude probíhat formou přednášek, které si připraví oslovení účastníci předchozích setkání za dohledu pana A. Mareše, např. pan M. Štukavec, J. Ambruš, J. Mačto. Dále budou zařazeny vstupy řízených diskuzí neboli rozprav. V přednáškovém sále je interaktivní tabule, bude možnost využít ji pro tabulky, grafy, prezentace a videa.

Přihláška

           Prosím přihlašujte se pouze pomocí přihláškového formuláře Přihláškový formulář 2019 a vyplňte prosím vše, co obsahuje. Přihlášení jste až po potvrzení přijetí a zaplacení, pokud se osobně nedomluvíme jinak. Prosím uveďte telefonní číslo. Pokud vyžadujete ubytování jako pár, nebo pro doprovod, prosím uveďte do přihlášky. Pokud chcete domluvit společnou cestu, prosím také uvést do přihlášky. Termín přihlášení a uhrazení setkání je do 28. 2. 2019.  Přihlášku a dotazy adresujte na e-mail: kacenkabila76@seznam.cz

Cena setkání 1.300,-Kč

Z ceny setkání je hrazeno: náklady na ubytování, celodenní strava a pronájem přednáškového sálu. Strava a ubytování je zajištěno na zámku Nečtiny, který slouží jako školící zařízení pro Západočeskou univerzitu. Strava není restauračního typu, bude vždy připraveno jen jedno jídlo, strava bude rozdělena pouze na masitou a bez masa. Na zámku je bar, kde bude možno zakoupit si drobné občerstvení a nápoje, káva, čaj. Je zde i kuchyňka, ve které je možno si připravit drobné občerstvení (vč. lednice).

Ubytování

Ubytování bude zajištěno ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích se společným sociálním zařízením na chodbě. Pokud bude někdo vyžadovat ubytování pouze sám, musí se přihlásit s předstihem a počítat s tím, že další lůžko musí doplatit.

http://www.zameknectiny.cz/

Rozvrh setkání

Pátek 22. 3. 19 příjezd do 17.00 hodiny, večeře od 18.00, 19.00 přednáška a rozprava, sobota 23. 3. 19 přednášky a rozpravy, odpolední výlet na energeticky zajímavé místo, neděle 24. 3. 19 přednášky a rozpravy, odjez 13:00 (podrobnější rozvrh obdržíte v propozicích po přihlášení).

Důležité

            Pořadatelé si vyhrazují právo na zrušení setkání z důvodu onemocnění přednášejících nebo při nízké účasti. (Peníze budou vráceny). Dále si pořadatelé vymezují právo přijmout jen ubytované a přednostně účastníky předchozích setkání. Setkání je omezeno počtem účastníků. Na jakékoliv dotazy, připomínky, prosby rádi odpovíme a vyřešíme. Setkání je neziskové.

Přeformulováno z  Dvanácti  kroků Anonymních alkoholiků do obecnější roviny.

Dvanáct Kroků je řada zásad duchovní povahy, které v případě, že se uskutečňují jako způsob života, mohou rozpustit nesnáze nebo osobní krize a umožnit trpícímu stát se znovu šťastným a užitečným plnohodnotným člověkem.
Pozn: Pod pojmem Bůh si představuji Nejvyšší tvůrčí princip, nejvyšší formu Vědomí, nejvyšší evoluci Ducha. Slovo Bůh můžeme zaměnit za Universum, Vesmír.

1. Přiznali jsme bezmocnost nad svoji životní situací – naše životy se staly neovladatelné.
2. Dospěli jsme k víře, že síla větší než naše může obnovit naše duševní zdraví a životní rovnováhu.
3. Rozhodli jsme se předat svoji vůli a svůj život do péče Boha, tak jak ho my sami chápeme.
4. Provedli jsme důkladnou a nebojácnou morální inventuru sebe samých.
5. Přiznali jsme Bohu, sami sobě a jiné lidské bytosti přesnou povahu svých chyb.
6. Byli jsme zcela připraveni k tomu, aby Bůh odstranil všechny tyto naše charakterové vady.
7. Pokorně jsme Ho požádali, aby naše nedostatky odstranil.
8. Sepsali jsme listinu všech lidí, kterým jsme ublížili a dospěli jsme k ochotě jim to nahradit.
9. Provedli jsme tyto nápravy ve všech případech, kdy to situace dovolila, s výjimkou kdy toto počínání by jim nebo jiným uškodilo.
10. Pokračovali jsme v provádění osobní inventury, a když jsme chybovali, pohotově jsme se přiznali.
11. Pomocí modlitby a meditace jsme zdokonalovali svůj vědomý styk s Bohem, jak jsme Ho chápali my, a modlili se pouze za to, aby se nám dostalo poznání Jeho vůle a síly ji uskutečnit.
12. Výsledkem těchto Kroků bylo, že jsme se duchovně probudili a v důsledku toho jsme projevili snahu nezištně a nenásilně, tak abychom neporušovali svobodnou  vůli jednotlivce,  předávat toto poselství ostatním strádajícím lidem a uplatňovat tyto principy ve všech našich záležitostech.

Autorem příspěvku je pan Peter Magula.

Aký je to pocit, vidieť v ľuďoch viac ako oni sami v sebe? Byť v každej ich slze, zrodenej zo smútku či šťastia, ktorá zo srdca pramení. Aké je vidieť to, a byť tým, čo ničím uchopiť sa nedá, a predsa je všetkým? Byť bez smrti stále tu, v prosbách a smútku bohatých, aj vo vďake žobráka, v každom úsmeve dieťaťa, aj v tichu tváre, ktorá meno nemá. Aký je to pocit, milovať rovnako tých, ktorí ťa uctievajú, smejú sa ti, aj tých, ktorí o tebe nevedia? Nemilovať ženu či muža, ale milovať človeka a dať mu s láskou slobodu. Slobodu, v ktorej pácha dobro aj zlo v tvojom mene, no bez nej nebolo by Lásky. Aký je to pocit, prizerať na hádky alebo vojny, keď miluješ obe strany? Aké to je mať moc a toľko Lásky a darovať v nej človeku poznanie?

Poznanie, ktoré po Strome života za Pravdou sa ťahá ako liana živená túžbou a zbožňovaná rozumom. Aké je to, milovať týchto ľudí, ktorí opití rozumom šplhajú sa hore a zabúdajú na ten Strom? Každý z nich šplhá po svojej liane, zamotaný vo vlastných výhonkoch poznania, čo bez pokory len nenásytné chápadlá sa stanú. Ich túžba lačná po poznaní života stáva sa bez Lásky jeho aj vlastnou záhubou, keď nevidia zmysel poznania a života druhých, ktorí tiež za Svetlom ťahajú sa z inej strany. Za tým istým Svetlom, po tom istom Strome života, na ktorého korene už zabudli, aj keď jeho semienko každý v sebe nesie. Aký je to pocit, vidieť ich všetkých pachtiac a strkajúc kto vyrastie vyššie so svojou pravdou a pritom ich všetkých milovať? Sledovať ako žiť chcú na úkor iných, ak trochu poznania viac majú, no Láske sa o to viac vzďaľujú.

Aké je to byť tým Svetlom odkiaľ život prichádza, byť ním a s Láskou sa na všetko dívať? Aké to je vidieť do ich tieňov, v ktorých sú sami slepí a objímať ich tam, kde oni nič necítia? Dívať sa na nich obdarených slobodou a poznaním ako v slepote ubližujú sami sebe aj druhým a volajú pritom Tvoje meno. Dívať sa ako vlastnou ilúziou poblúznení nepoznajú darov, čo k skutočnej Láske vedú. Miesto toho dary v Tvojom mene ako zbraň užijú a kopú jamu, už aj tak bezodnú, ktorú krvou naplniť chcú. Aký je to pocit, vidieť aj v takých ľuďoch viac? Byť v ich očiach smiešny, vidieť v tých očiach, čo po krvi volajú odraz svoj. Byť pri tom v nich kúskom malým, čo na Svetlo lásky čaká. Byť tým semienkom Kráľovstva, ktorého veľkosť len z vnútra vidieť sa dá. Kto ukáže im toto Kráľovstvo, ktoré je všade, aj v každom z nich, no bez Svetla nevyrastie a v ich srdciach skryté ostane?

Nájde sa vôbec niekto z tých ľudí, kto opustí svoju nenásytnú lianu a objíme Dušou Strom, ktorý k Svetlu všetkých dovedie? K Svetlu, ktoré nás živí a nechá rozkvitnúť semienko aj s Kráľovstvom v ňom. V tom svete, kde pestujú sa tŕne miesto Kvetov, ktoré živené sú strachom a už dávno nechránia, ale zraňujú nimi seba aj iných. Ľudské zmysly tŕním obrastené sú, aj ich srdce, ktoré semienko nesie, preto trpí vlastnou tmou. Kto k nim so zvesťou o Kráľovstve pôjde so srdcom rozkvitnutým v tele človeka? V tele, ktoré zvyknuté je semienko niesť, a preto nerozozná Kvet. Ako tak veľkú Lásku bude človek niesť a či bude schopný prežiť jeho Kvet? Kvet v čistom Svetle zrodený a vyslaný do šera nenásytných lián a tŕňov ostrých. Tam, kde semienko Kráľovstva márne v človeku na Svetlo a Lásku čaká.

Tak zo Stromu života do človeka to najlepšie na svet prišlo. Zrodil sa človek s Kvetom v srdci, ktorý nezabudol odkiaľ je jeho Duch.V ňom odkaz čistej Lásky, ktorá sama svieti Svetlom, po ktorom baží nevedomky ľudský svet. V ňom Kráľovstvo nekonečné, len okom nejde poznať, treba cítiť jeho krásny Kvet. Kvet zrodený z ticha, v ktorom aj jemný vánok má mocný hlas. On je tým Svetlom, ktoré aj slnko môže závidieť, lebo vkročiť môže tam, kam ono zasvietiť nemôže. Do sveta, kde ľudia nepoznajú túto krásu, v ľudskom tele ukrytú.

Na svet vlastným Svetlom pozerá a krásu ním preto všade, aj v ľudskej tme nájde. A Láska zo Svetla konečne vidí ten svet ľudským okom a v ňom aj samotného človeka. V ľuďoch boľavým tŕním obrastených, v ich tme miesto semienok, už Kvety vidí. Tak vydá sa na cestu k ich srdciam po lúke z ľudských Kvetov, aj keď vidí ju len on. Krása Kvetov sprevádza jeho kroky a on každý úsmevom obdarí. Pozorujúc tú krásu tam, kde iní len tŕne nájdu, mlčať už nevydrží. A Láska prehovoriť ľudskou rečou musí, no sluch človeka ešte nepočul taký hlas. Ale ako inak, než ľudskou rečou odkaz odovzdať človeku, ktorý nerozumie Pravde v tichu ukrytej? Hlas jasný k nim prehovorí a k ľudským srdciam Pravdu o Slobode s Láskou nesie.

Oni však len reč počujú, čo v ušiach ľahko uviazne. Nik nechápe, neverí zvesti o Kráľovstve, ktoré má každý v sebe ukryté. Ťažko Láska preniká do ľudských sŕdc, ktoré na boľavé tŕne si zvyklo. Ťažko Pravdu poznať keď prichádza z úst človeka, aj keď vonia Kvetom v čistom Svetle zrodenom. Vo svete, kde z nevedomej tmy zo strachu ľudia na svet hľadia, nepoznajú Lásku Pravdou zahalenú. Strach nedovolí opustiť im tmu. Kde Láska nesvieti, tam ani Pravdu nejde poznať. V bezpečí nevedomosti srdce svoje tŕním chránia a nevidia, že zraňujú sa ním sami. Tak bolesť im je priateľom pred strachom v ich vlastnej tme.

Ale čistá Láska zastaviť sa nedá, lebo s Pravdou a Slobodou v jednom Kvete k srdciam kráča, aj keď telo človeka si oblieka. Kvet zo Svetla zrástol pevne s telom, ktoré nosí ho medzi ľudí, ktorí trpia, preto Láska si ho obliekla. Aj keď nikto nerozumie zvláštnej reči, ktorá Pravdou tohto Kvetu vonia, ona cestu pomaly s Láskou hľadá. Ľudí v srdci prázdnych, tou nekonečnou Láskou plniť začne. Tak tam, kde tma tŕním ohradená bola, Svetlo s Láskou preniká. Ale ľuďom dlho bolesť priateľom v ich tme bola, preto bráni ho strach a panika. Až keď slepí vidieť a chromí chodiť začnú, zvedavosť sa stáva pomocníkom, čo strach zaženie a Láska v srdciach rany z vlastných tŕňov zahojí. Zvesť o človeku, ktorý zázraky z Lásky koná vo svete utrpenia, sa ako požiar šíri.

Požiar Lásky, ktorý tŕne strachu v srdciach spaľuje a dáva možnosť uzrieť Kráľovstvo v semiačku, ktoré každý v srdci nosí. Každý chce poznať otrhaného chudáka, ktorý o Kráľovstve vraví, v ktorom kráľ si je rovný žobráka. O Kráľovstve, v ňom každý smie žiť. Stačí, že v neho uverí. Len pýchy, klamu a všetkej zloby sa zbaviť treba tak, že ju do úprimnej ľútosti zabalí a pre Lásku sa všetkého s pokorou zriekne. Láske všetku tmu a bolesť slobodne odovzdá do Svetla odkiaľ Kvet pochádza. Tak liany nenásytné sa svojej pravdy vzdať musia pre samotný Strom, ktorý do Svetla siaha. To rozpustí ich túžbu nenásytnú, ktorá sa kvôli víťazstvu aj krvou živí. Tak sa cez Lásku samé Pravdou stanú a zažiaria Svetlom, za ktorým sa ťahali.

Ale kráľ, ani žiadny pán nechce v takom Kráľovstve žiť, kde si všetci rovní budú. Tam, kde Láska, Pravda a Sloboda spolu svietia, nemá nikto svetskú moc, ktorá bohatstvom a mečom oplýva. Kráľ chce ostať bohatým kráľom, aj keď bude boľavým srdciam vládnuť. Tak strach a utrpenie sú jeho najmocnejším vojskom, ktoré srdcia tmou a tŕním pred Pravdou a Láskou strážia. Ich Kráľovstvo je skutočnejšie a do sŕdc ľudí sa dostať nesmú, inak to falošné aj s tmou zmizne ako opar, čo skutočnému Svetlu Lásky a Pravde cloní. Preto treba vysmiať chudáka aj s Kráľovstvom a pred všetkými nech len bláznom je.

Neskoro je už však vysmievať toho, ktorého Kvet nosí telo človeka. Lebo aj keď ľudské uši nerozumejú jeho reči, ktorá vonia Pravdou, uzdravených sŕdc, ktoré rozumejú hlasu Lásky pribúda. A smiešny chudák z Kráľovstva, kde sú si s kráľom jedno, je nebezpečný pre kráľa v kráľovstve boľavých sŕdc. Sám kráľ preto strach pocíti. Komu bude vládnuť, keď v skutočnom Kráľovstve je každý sám sebe kráľom? Láska nepotrebuje vládcu ani život v bohatstve na úkor iných. Pravým bohatstvom je prítomnosť Lásky a šťastie v každej bytosti, ktorá zbavila sa vlastnej tmy a utrpenia v nej. Tak vôňa Pravdy priniesla strach tam, kde žijú z jeho plodov a mečom bránia v ľuďoch tmu.

Žiar Lásky sa ale všade šíri aj s vôňou Kvetu, s ktorou Pravdu prináša. Nedá sa skryť pred nimi v kamenných hradbách, lebo ak ním ľud zahorí, už nebude komu panovať. Mečom sa Pravda zmeniť nedá, ani oheň Lásky uhasiť. Mocní vládcovia či kňazi, ktorí meču a tme slúžia, sa musia zbaviť Kvetu, ktorý požiar Lásky šíri. Ale nikto, ani sám kráľ nechce mať na rukách pritom krv človeka, ktorý tento Kvet nosí. Oči mocných nevidia Kvet v tele chudáka a nerozumejú reči z jeho úst. Ich nenásytné liany však cítia Svetlo a jeho Pravdu. Z úst chudáka zdá sa im ale smiešna. Zabudli v pýche na vlastné srdcia, a preto srdcia druhých, tŕňmi doráňané, nestoja im za to vzdať sa bohatstva pre Lásku. Tá istá pýcha s túžbou po bohatstve a moci bráni im, aby Lásku slobodne pustili do svojich sŕdc zabudnutých v tme. Ale nik nechce pre Lásku a Pravdu o smrti chudáka rozhodnúť, pred očami tých, ktorí Láskou už horia. Aby skutočnú Pravdu a jej Svetlo zakryli, samotný ľud použijú. Svetlo a Pravdu z Kvetu pomocou ľsti nenásytných lián zahalia. A tak reč o spravodlivom Kráľovstve, ktorej nik nerozumie, na to použijú. Zvyšok súdu zariadi strach, hanba a vina, ktoré všetci v kráľovstve bolesti mohli poznať. Ľudia radšej smrť nepoznanej Pravdy volia pred tými, ktorí ponúkajú zdanlivé bezpečie utrpenia, na ktorého tŕne boli zvyknutí. V nevedomosti a strachu vzdáva sa ľud slobodne Kráľovstva, ktorého Svetlo prišiel im Kvet zo Stromu života ukázať samotným životom človeka.

Tak Láska s Pravdou a Slobodou v jednom Kvete na smrť kráča v tele chudáka. Nepoznaná tými, ktorých miluje, nesie s Láskou kríž ich nevedomosti. Z tŕňov, ktorých mali srdcia poráňané, urobia mu teraz korunu. Chcú potrestať chudáka, ktorý sa s kráľom rovná. Za to, že sľuboval neviditeľné Kráľovstvo, ktoré je aj tu v ich tme, aj keď je zo Svetla. Telo Kvetu ľudskou zlobou trápia, nech pred smrťou pozná bolesť, ktorej chcel zbaviť všetkých v Kráľovstve večnom. Tá bolesť z tŕňov koruny ostáva ich vlastnou bolesťou sŕdc odkiaľ pochádza. Aj keď krv, ktorá zmáča zem aj rany chudáka nie je ich krvou, ostáva však krvou človeka. Kvet zo Svetla, ktorý jeho telo nesie ale neslabne, lebo neumiera. Len jeho telo, ktoré nosil medzi ľuďmi, aby k nim Láska mohla prevrávať.

 03.12.2018

Peter Magula                                                       

Autorem příspěvku je pan Antonín Mareš.

Vážení, rok, který končí, je rokem, ve kterém mnohé začíná, aniž je to na první pohled patrné. Ano, je to zlomový rok, ale tento zlom se za-tím odehrává pouze na rovině, kte-rou mnozí nejen že nevidí, ale o které se domnívají, že ani není. Tento zlom je v neviditelné rovině, v rovině našich srdcí, tedy v rovině našeho vnitřního středu, kterým naše duchovní srdce bezesporu je.

Vánoce jsou především zamyšlením se, a to nejen nad sebou, ale nad děním jako takovým. Zamyšle-ním se nad úžasnou strukturou, která v podobě hmoty, energie a vědomého konání je nám dávána k dispozici k tomu, abychom se zde mohli nejen realizovat, ale, a to především, zušlechťovat se při našem vzestupu k vyšším morálně mravním hodnotám a tedy k tomu, abychom mohli odložit naše myšlenko-emoční závoje svého nevědomí.

Vánoce neslouží komerci, ale člověku. A člověk? Člověk není produkt komerce, ale tvor boží a proto má sloužit Bohu. Ne v tom smyslu, že by ho zbožňoval, pochleboval mu, nosil mu obětiny a dary, ale v tom, aby ho už konečně rozpoznal ve svém nitru, tedy ve svém srdci, tedy ve svém středu. Neboť slovo srdce je slovem, které se vždy především používalo pro označení středu a nikoliv nějakého fyzického svalu. Takže se vraťme k původním významům a uvědomme si, co to znamená, když někdo vyciťuje Boha ve svém srdci. On ho vyciťuje ve svém středu, tedy ve své podstatě, která je vlastně nerozlučně spjatá s Univerzem, Jednotou, Bohem.

Vánoce jsou touto dobou. Dobou rozjímání. Dobou hledání svého středu, tedy svého Srdce, které je ono propojení s Boží neboli Univerzální Jednotou.

Přichází nová doba.

Doba, ve které je zapotřebí zahodit naše egoistické snahy a touhy po majetku, postavení, touhy po ovládání druhých, touhy je převyšovat a být v centru pozornosti. Přichází doba, která je a bude charakteristická tím, že nastoluje pokoru a nastoluje vztah k lidem. Ten, kdo jí nedokáže porozumět, jí nedokáže ani žít a proto se i octne mimo hlavní proud dění, který v něm bude vyvolávat jen bolest a pocit ukřivděnosti a zloby.

Vánoce jsou dobou ztišení a rozjímání. Jsou dobou, kdy se startují nová dění, nové události, nový stav věci. Jsou dobou, kdy bychom se měli ztišit, abychom tomuto dění byli schopni porozumět a byli jsme schopni ho i uchopit. Vánoce startují novou dobu, dobu, která znamená zúčtování i nádheru nového žití. Dobu, která přichází skrze vnitřní stav lidí, kteří mají srdce na dlani a kteří jeho pomocí otevírají dveře světu k žití, ve kterém je poklid, mír, ale i činnost, ve které je láska a tvořivost, ve kterém ale už nemůže být sobectví a zloba.

Po Vánocích nastupuje za pár dní Nový Rok.

Je to on, kdo je tím, který tyto stavy začne realizovat. Je to on, kdo bude naplňovat ne lidská předsevzetí, ale Boží určení lidského dění. Je to on, kdo se skloní před úžasnou moudrostí Univerza, Jednoty, Všehomíra, před úžasnou moudrostí Vědomí jako takového.

Mějme to na paměti a skloňme se ve své pýše před tímto Univerzálním Vědomím a zkusme nadále být těmi, kdo žijí a konají v jeho jménu a nikoliv ve svém.

Antonín Mareš

Autorem příspěvku je pan Antonín Mareš.

K tomu, abychom se mohli bavit o Umělé inteligenci (dále jen UI) si musíme vyjasnit několik zásadních pojmů a rozdílů mezi člověkem a počítačem.

Počítač pracuje s dvojkovou soustavou. Jde o stavy zapnuto – vypnuto nebo stavy 0 a 1. Počítač z principu není schopen učení a zdokonalování. To jsou vlastnosti lidí nikoliv počítačů. U lidí je to dáno tím, že jejich základ je postaven na trojkové soustavě, kterou ale člověk není schopen do počítače implementovat.

Proč je ale lidský mozek tak pomalý?

Není pomalý, je jenom jinak koncipovaný. Může být převeden na podobný stav jako počítač, ale pak ztrácí schopnost kombinačního myšlení. Tomuto fenoménu se budu podrobněji věnovat, ale až v jiné úvaze.

Veškeré dovednosti počítače jsou odvozeny od těchto fenoménů, tedy od rychlosti a velké paměti. Software počítače je to, co do něho dává člověk, a proto nelze tak docela mluvit o vlastnostech počítače. Připusťme ale, že i tato vlastnost je jeho vlastní.

Při našem hodnocení jsme tedy na úrovni: samostatný počítač a samostatný člověk. Rychlostí se mu nemůžeme rovnat a pamětí také ne. Zato naše mysl je cosi, co daleko překonává jeho software tedy jeho program. To, v čem ho překonává, je především její schopnost provádět to, od čeho má i svůj název, tedy schopností myslet.

Rok 1992 je významný v mnoha směrech. Není to jen zavedení celosvětového internetu, ale i pochopení struktur, na kterých je založeno Univerzum jako takové. Mám zde na mysli především ono nové paradigma, které vychází z tvrzení, že prvotní je informace, která tvoří energii a ta následně vytváří hmotu.

Jak internet, tak i toto nové paradigma umožnilo vytvořit a pochopit stavy ve výpočetní technice, které jsou známy jako UI.

Po této průpravě si nyní řekněme něco více o celkovém dění. Pokud je počítač napojen v síti, tedy je na internetu, pak může komunikovat s jiným počítačem. To v analogii odpovídá tomu, když člověk komunikuje s jiným člověkem (řeč, písmo). Tady je ale nutno se mít na pozoru a uvědomit si, že lidská komunikace je dvojího typu. Základní komunikace je přes Mysl a to znamená přes Ego. Takto komunikuje většina lidí a tato komunikace odpovídá tomu, co jsme zmínili výše, tedy komunikaci počítačů v síti. Je snad pochopitelné, že u počítačů nejde o skutečnou komunikaci. Jde v tomto případě vždy a za všech okolností pouze o analogii.

Vyšší typ lidské komunikace obchází Mysl a jde přímo do Vědomí. Tento typ komunikace je umožněn těm, kdo jsou na značně vyšších příčkách vývoje vědomí a dle hodnocení Dr. Hawkinse (nezaměňovat s fyzikem Hawkingem!) dosahují hodnot 500+, případně i vyšších. Těchto lidí je vskutku poskrovnu a jejich způsob komunikace není běžným lidem znám. Znám je jen jejich postoj, způsob žití a jednání. Ve svých vyšších stavech jsou známější jako zasvěcenci. Zmiňuji je zde proto, že jsou to oni, kteří analogicky tvoří protějšek k fenoménu UI.

Lidskou techniku a pokrok v posledních staletích zajistili lidé, kteří byli a jsou na úrovni 400+ (dle Hawkinse). Jsou to lidé kombinačního rozumu. Do této skupiny patří všichni vědečtí vynálezci a lidé, kteří jsou schopni věci důkladně promýšlet. Ano, jsou to lidé, kteří stvořili koncept počítače a jeho systémy. Jenomže na to, aby počítač začal používat to, co známe pod označením UI, už nestačili. Tady totiž nastupuje další garnitura lidí, kteří jsou na vyšší úrovni vědomí a to na úrovni 500+.

Proč?

Podobně jedná i lidská mysl. Je tu ale jeden podstatný rozdíl, který je ale zásadní.

Takže když to shrneme. Pokud dáme do nezodpovědných rukou nebezpečné věci, tak riskujeme jejich zneužití. Je jedno, jestli jsou to ruce nezodpovědných šprtů, které danému problému nerozumí, nebo UI. Pokud ale máme možnost nad těmito systémy mít dokonalou kontrolu a pouze obsluhu přenecháme těm, kdo nemohou o celkovém stavu či použití rozhodovat, pak je to zcela v pořádku a bude to všem ku prospěchu.

Proto popřední lidé našeho lidského společenství varují před zneužitím.

Naše společnost se dostává do pohybu. Po letech, kdy v čele stála skupina nezodpovědných lidí, kteří byli na žebříčku vědomí na velmi nízkých hodnotách, se situace začíná měnit. Lidé, kteří touží po moci, majetku, osobním prospěchu a jsou nezodpovědní a nesvědomití, budou prostě odstaveni. Dosavadní praxe, že lidé vědy jim sloužili, prostě skončí. Důsledkem bude velmi rapidní rozpad současných hodnot, které jsou, jak jsme si již řekli, založeny na hodnotách lidí s nízkým stavem vědomí (dle Hawkinse).

Jaká je tedy perspektiva budoucnosti?

Ta už tu vlastně je. Je to odmítnutí majetku jako něčeho, co by mělo mít určující dopad na naše jednání. To bude znamenat nástup takových věcí jako je sdílení majetku. Nejde jen o sdílení aut, kol či jiných dopravních prostředků, ale o sdílení jako takové. Tím míním stav, kdy věci budou ve své podstatě spravovány a nikoliv vlastněny, jako je tomu nyní. Tento trend přinese či umožní vzestup inteligence a to především tím, že umožní prosazení přístupů lidem nad hodnotou 500 (dle Hawkinse). Bude to znamenat i to, že společenská prestiž bude automaticky přiznána těm, kdo jsou ve vědomí výše. Dosavadní hodnocení dle titulů zcela zanikne, protože je jednak známkou lidí, kteří dosáhli hodnoty 400 a jednak, a to především, egoistickým označením něčeho, co má být chápáno jako výjimečné.

Hodnoty lidí ve vědomí 500+ jsou především v přístupu k problémům ve smyslu pokory a obětování a služby ostatním. Tedy jsou diametrálně obrácené proti současným stavům. Z uvedeného rovněž plyne, že možnost se zapojit do společenského procesu bude cosi, co bude chápáno jako čest. Do této kategorie pochopitelně patří i možnost zaměstnání. Takže mít možnost pracovat bude chápána jako pocta a ne každý jí bude mít možnost mít. Ten, kdo nebude pracovat, bude na společenském žebříčku brán jako neschopný a lajdák a taky tak na něho bude pohlíženo. Pochopitelně zde nebude stav, aby někdo musel pracovat proto, aby se uživil. To o čem mluvím je to, že tito lidé, kteří se vyhýbají práci, nebo lidé zlodějiny, nebo lidé podvodu, budou ve všeobecném opovržení a budou nejen bez vlivu na cokoliv, ale i ve stavu, z kterého se budou velmi usilovně chtít dostat ven.

Bude ctěno vědomí, tedy moudrost, umění a krása. Ti, kteří budou stát v čele společnosti, budou na hodnotách 500+ (dle Hawkinse) a budou tento nový, zcela převratný přístup společnosti řídit.

Ke stému výročí vzniku státu napsal

Antonín Mareš

Mapa Vědomí, jejíž autor je Dr. David R. Hawkins: