. 16. prosince / decembra 2024
Vítáme všechny, kteří právě sledují naše 216. on-line setkání studijní skupiny Dr. Hawkinse.
Už jen tím, že jsme dotřepali svoje kostry na toto setkání, máme šanci, že se na nás něco osmózou nalepí. Tak, jak se to děje v AA nebo v jiných dvanácti krokových skupinách. Naše setkání umožňují postupné posuny z poslouchání do momentů, kdy tzv. trkne – a to naposlouchané je uplatněno v praxi, v situacích, kterými jsme karmicky přitahováni.
Díky našemu každopondělnímu on-line setkávání se, se v naši duchovní práci nacházíme v etapě, kde důrazem není již jenom „vědět“, ale stávat se tím, co se učíme. A to s pomocí naši nepřetržité duchovní zamyšlenosti. Je to mysl, která nás dovede k nemysli. Tím se posouváme do setkání, která jsou více zaměřená na vzdávání se, nebo-li přijímání toho, co je, a – toto vzdávání – je srozumitelně podané ve slovenském či českém jazyce.
Kromě on-line pondělků pořádáme 2x ročně osobní setkání, vždy na jaře a na podzim. Podrobnosti jsou uvedeny na webu www.hawkins.support.
Ti posluchači, kteří se připojili nedávno, mohou načerpat poznatky z našeho archivu on-line setkání, které jsou archivovány rovněž na webu hawkins.support.
Kdo má možnost si zapnout kameru, toho Julo bude moci zaregistrovat a vidět odezvy. Když nebudete mluvit přes mikrofon, nebudete vidět v záznamu tohoto setkání.
Setkání bude odrážet to, na co se Julo naladí a bude vhodné pro skupinu říci.
Na dnešek přišly dvě odezvy.
Ale nejprve si pustíme Požehnání od Dr. Hawkinse. Pohodlně usaďte či ulehněte a začínáme.
Video s požehnáním od Dr. Hawkinse:
Předávám slovo Julovi:
JULO…
Jen ze záznamu…
Odezva od Alice:
Dobré ráno, milí přátelé,
Alice (ne Amanda) si dovoluje reagovat na dotaz od Amandy, který se týkal stravování. Ráda by přispěla její zkušeností a úhlem pohledu.
Alice nahlédla, že život nepodporujícím je vše, co nám ubírá svobodu a směřuje nás do poslušnosti a závislosti na něčem/někom.
Rady odborníků jsou jistě do určitého bodu fajn. Zároveň od určitého bodu můžeme poznat, že naše fyzikalita (tělo) si sama bude brát, co jí vyhovuje, s čím rezonuje. Někomu může dělat dobře jíst pouze ovoce, jinému syrové maso, dalšímu cokoliv jiného. Postará se o to samo Já-Bytí.
Mějme na paměti, že každý odborník se na určitou problematiku dívá skrz „svůj filtr vnímání“ – tedy úroveň vědomí. Většina z nich si myslí, že jen ten jejich závěr je pravdivý a správný a každý z nich se zaměřuje na poněkud odlišné aspekty své problematiky. To je také dáno úrovní vědomí dotyčného poradce, odborníka.
Mějme na paměti, že společnost, abychom se v ní mohli lépe orientovat a aby vrchnost ji mohla řídit, je postavena na určitých strukturách, které se pojí s hiearchií moci. Lidem se určuje, co je správné/žádoucí a co je nesprávné/nežádoucí. Definuje se norma dané společnosti.
My jsme jednotlivci v tomto uskupení a díky společnosti do nás byly nahrány její programy, hodnoty, očekávání a tak dále.
Učení DRH nás vede k uvědomování si vlastního záměru.
Když v minulosti Alice chtěla jíst zdravě, cíleně vybírala určité potraviny, nakupovala v alternativních obchodech, hledala éčka v potravinách… Podívá-li se dnes na toto její období zpět, vidí, že jejím záměrem bylo zhubnout. A proč? Aby byla štíhlejší. A proč? Aby se cítila lépe. A proč? Protože jejím prvotním motivem bylo mít kontrolu nad svým tělem, tedy ovládat ho – určovat mu, co smí jíst, a co ne; některé potraviny si zakazovat – vždyť přece díky těm „nezdravé“ nedosáhne vytyčeného cíle.
Od jisté doby viděla, že toto je pro ni liché.
Už není tak striktní. Dokáže rozeznat potraviny pro tělo žádoucí a takové, které odborníci označují jako nezdravé.
Od chvíle, kdy pustila kontrolu – obrazně řečeno: pustila se a začala padat volným pádem a věřit v proces, všechny pochybnosti a nespokojenosti kolem tohoto tématu postupně ustaly. V tuto chvíli její tělo přijímá, co zrovna preferuje. Vědomě registruje pomyslné misky vah a směřuje k tomu, aby byly vyvážené. Pociťuje svobodu a nezávislost na radách zvenčí.
Také s radostí potvrzuje slova DRH, že stačí si představit, jací bychom si přáli být – kolik kilogramů vážit, jak vypadat (s ohledem na to, co nám bylo pro toto současné vtělení dáno od Pána Boha). Opravdu to funguje.
Nutným předpokladem, tedy podle toho, do čeho Alice nahlédla, je vzdát se kontroly a vyvíjení tlaku na svoji vlastní podstatu. Ostatně to je jedním z hlavních principů učení DRH.
Amanda se ptá „Jak z mysli dostat nakoupená stanoviska?“ Alice si dovolí sdílet její zkušenost; tak, jak to funguje jí.
Když má nějaké stanovisko, které již bylo vytvořeno v minulosti, tak si řekne: „Byl to jen filtr vnímání dotyčné osoby, která mi to pověděla/do mě nahrála; byl to jen filtr mého vnímání v dané situaci, jak jsem to pociťovala. Pravda, tak, jak jí prezentují všední já, neexistuje. Preferuji jít směrem, kde se cítím svobodná a nepodléhající tlaku vnějších vlivů.“
V případném nakupování nových stanovisek Alici velmi pomáhá, když si řekne, že to, co aktuálně vnímá, je opět filtr vnímání, jejího vnímání, a že to nemusí být skutečné. Že „věci sú ako sú.“ A vše je dokonalé takové, jaké je.
Tedy když Alici někdo bude něco nanucovat – nebo ona zaregistruje, že jí to nanucuje její vlastní ego – je zřejmé, že je to pro ní liché.
Zda se má nechat oslovit nějakým podnětem rozlišuje podle toho, jaká je v tom míra tlaku a jakou formou je tento podnět předkládán.
Někdy pomáhá logika. Mnohdy lze vysledovat záměr osoby/osob, které v danou chvíli působí.
Nicméně definitivně jde Alice pouze s tím, co sedí s principy DRH.
A ještě drobný dodatek k větám:
Když se má Alice v kritických momentech rozhodnout, zda naskočí na ponuky ega, nebo zda půjde směrem v učení DRH, tak jí příliš napomáhají věty „Podléhám jen tomu, co uchovávám v mysli.“ nebo „Jsem nekonečná bytost.“
Velmi se jí ale osvědčila věta: „Chci mít klid, a ne pravdu.“
Pokud totiž naskočí na ponuky ega, vždy to má své důsledky. Začnou vyvstávat myšlenky související s nižší úrovní vědomí, objeví se, byť chvilkové pocity nezdaru… a ona opět vidí, že tímto směrem klid mít nebude.
Tedy ano – logika pomáhá. Čistě logicky můžeme učinit rozhodnutí ve směru učení DRH a zároveň musíme mít dostatek vnitřního odhodlání a disciplíny nenaskočit na ponuku ega, která se v danou chvíli také může jevit jako logická. Někteří (nebo většina?) z nás už umí rozlišit, kterým směrem se ubíráme v momentě, kdy činíme rozhodnutí a reagujeme konkrétním způsobem.
Přeji nám všem pevnou víru, vnitřní odhodlanost, nezdolnost a vytrvalost.
S úctou a láskou
Alice
JULO…
Jen ze záznamu…
Odezva od Amandy:
Reakcia na „avokádo a myóm“
Ďakujem veľmi pekne Julke, Kami, Jane a Eve za dobré tipy, Honzovi za spracovanie videí a v neposlednom rade samozrejme aj Julovi.
Amanda
JULO…
Jen ze záznamu…
HONZA:
Pokud zatím nedostáváte emailem informace o nadcházejících setkáních a chcete tyto emaily dostávat, napište mi na: jan.macto@gmail.com.
Na stejný email můžete psát i odezvy a dotazy.
Je tu opět výzva k zaměření se na posílání lásky, během toho, co František bude číst Shrnutí. Také si můžeme text v duchu opakovat, nebo si jej říkat předem, pokud si text už pamatujeme…
FRANTIŠEK:
Shrnutí od Františka, (revidované Julem):
Přátelé, děkujeme, že máme opět příležitost být ve skupině stejně zaměřených a osmózou obdarovávat naše kamarádská těla.
To nám umožňuje alespoň jednou za týden si uvědomovat, že podléháme JENOM tomu, co uchováváme v mysli. A tedy jak jsme si jindy řekli, na co vrháme pohledy a komentáře, tedy na to, co chceme, ale i nechceme, to potom intenzivněji chytáme. Je na nás, kolik pozornosti věnujeme vzcházejícímu obsahu. A zde je nutno říci, že my usilujeme jít směrem, kde nemáme komentáře. Boha nacházíme skrze jednoduchost. Přece je jednoduché zanechat komentáře. Tomu každý rozumí, ale trklo vám toto rozumění?
Například, nic není dobré ani zlé, jen myšlenky skrze naše stanoviska to dělají takým. Tedy, když jsme se všemi myšlenkami v pokoji a klidu, tak ty věci, jakože venku, jsou také v pokoji a klidu. Záleží na tom, kde libovolně uděláme čáru rozdělující dobro od zla, která definuje naši dualitu. Zde je nutné si odkrýt, že všechny názory či stanoviska jsme nakoupili jako děti od svých rodičů, sourozenců, učitelů a jiných, kteří nás vychovali, jak nejlépe uměli a rovněž také z předcházejících epizod života. Upouštíme od stanovisek, ale ne proto, že jsou správná nebo nesprávná, ale proto, že toto upouštění vede k zvýšení úrovní vědomí, co nás vede směrem k pokoji a klidu.
Jak to udělat?
Objednáváme si, nejlépe 2x denně, láskyplné myšlenky, které nás vtahují k vidění nevinnosti a vedou k láskyplnosti a k soucitu. Ukázalo se, že jediným účinným pomocníkem je pokorné přiznání si vlastních nedostatků a nevědomostí. Každý, tedy i já, dělá vždy to nejlepší, co umí a čeho je schopný. Jinak řečeno, tímto vlastně uznáváme Já-Bytí, v nás i ve všech osobách kolem nás.
A dáváme pozor, abychom v životě jednali oddaně bezúhonně, tedy, abychom se nešťourali, ve svém každodenním životě, s energiemi pod úrovní 200, což je úroveň bezúhonnosti. Zde je vhodné si připomenout, že tedy nemusíme sledovat světové zprávy a šťourat se v nich. Všechno jsou vlastně egem viděné pohádky, které byly vytvořeny pro ty, kteří naoko volí mít pokoj a klid, ale vnitřně ho nechtějí, chtějí mít pravdu.
Vhodné je opakovat si jakoukoliv jednu modrou větu, kterou si týdny, měsíce či i roky oddaně říkáme a používáme na všechno, co nás každý den potkává. Příkladem jsou věty:
„Vykonávám potřeby přítomnosti, aniž bych si přál, aby věci byly jinak.“
„A budu vědět, co je třeba vědět, až to bude třeba vědět (vidět, slyšet, poznat…).“
„A jsem zodpovědný za úsilí a ne za výsledek.“
„Všechen strach je mylnou představou, a já to bezpodmínečně vím, jdu skrze něj, stůj co stůj. V absolutní Skutečnosti okamžiku jsem vždy v bezpečí.“ Důvodem proč většinu věcí děláme, je ze strachu z nemoci, z chudoby, ze stáří či ze smrti.
„Myšlenky naskakují oproti tichému pozadí nemyšlenkovitosti.“ A na každou myšlenku, moji i jiných, máte právo si říci: „Děkuji za pozvání, nepřijímám!“
A jak jsme si již řekli, modlíme se soustavně o Boží Přízeň, čili o přeměnu vyvolávající duchovní energii, která jakoby nabuzovala možnosti, které by nám snad jinak nepřišli na mysl v tom čase. Například o Přízeň na vzdávání našich nakúpených stanovisek, snad i bezeslovně, aby se naše situace ve vzájemném pokoji a klidu nějak poriešila a vykrystalizovala, či snad udrncala.
Pomoc Boha se projeví tehdy, když si přiznám, že s těmi problémy se já sám neumím vyspořádat, jsem v koncích a jednoduše je vzdávám Bohu.
Takto vědomě zlehka obměkčujeme naše zarytá stanoviska a postupně uvolňujeme překážky k pokoji a klidu v nás, tedy představy a koncepty v nás. Jednoduše řečeno, přestáváme šťúrat myšlenkovitostí do pozorovaných lidí a věcí a dovolujeme jim být tím, čím jsou. Vlastně dovolujeme jiným, aby byli jiní, a nedovolujeme jiným, aby měnili NAŠE zaměření. Tedy máme ochotu vzdát se své tvrdohlavosti, čímž otevíráme prostor Duchovní Vůlí Já-Bytí. Postupně děkujeme všem emocím a pocitům za pozvání, které nepřijímáme, ale naopak vzdáváme je, protože z nich neustále džusuje náš ego-macík, který chce soustavně zakusovat a nechce mít pokoj a klid. Při upřímném zaostření je vidět, že každá emoce je sama o sobě její vlastní odměnou.
Děkujeme ti, Ó Pane, za tvoji Boží přítomnost, která se projevuje jako pokoj, ticho a existence. A dospějeme k poznání, že „Moje skutečnost je dokonalá vyrovnanost a souladná souhra.“
A jak Dr. Hawkins říká – Gloria in Excelsis Deo – čili Nejvyšší Sláva Bohu.
KONEC – po vyčerpání témat neoficiální části.
Bezplatné připojování se zůstává zachováno, pokud příspěvky postačují na krytí výdajů.
Družstvo Evoluce, které tyto aktivity zastřešuje, je financováno jen z darů.
Minulý týden bylo darováno 5381 Kč
Děkujeme za finanční podporu.
Nabízíme záznam celého on-line setkání:
Zvukový záznam v MP3:
https://drive.google.com/file/d/10kkWZVKlkg93wiLbFEiZt58MsHLqQdN2/view?usp=sharing