Pro českou a slovenskou on-line skupinu <hawkins.support>
Následující přeložil a vyčačkal Julo z angl. orig.: Dr Dávid R Hawkins, „I: Reality and Subjectivity“, 2003, str. XXVI
1 Postup na dosažení vysokého stavu uvědomování si 02
Lidé jsou zvědaví, ptají se Dr. Hawkinse: „Jak je možné dosáhnout takový {vysoký} stav
uvědomování si?“. Ale málokdo tyto kroky následuje, přestože jsou tak jednoduché.
1 Na prvním místě musí {ve vás} existovat neotřesitelné rozhodnutí, že cílem je
dosáhnout tento stav.
%
2 {Na základě tohoto rozhodnutí} vznikne {oddanost k} disciplinovanost{i} účinkovat {v životě}
s neoblomným a stále přítomným odpouštěním a láskyplností {orig: jemností},
a to bez výjimky{, tedy ke všemu, co vzchází před naše vědomí}.
.
3 {Nevyhnutnou podmínkou je přitom} mít soucit {tedy bezpodmínečnou ohleduplnost} a ochotu, porozumění vidět nevinnost { čili důvěřivou naivitu dítěte},
a to v každém a ve všem, tedy i včetně sebe a vlastních myšlenek.
.
4 Kromě touhy dosáhnout vysoký stav vědomí je potřebné zanechat všechny ostatní touhy.
S tím souvisí vzdání se tvrdohlavosti, aby bylo po mém,
jinými slovy vzdát se své vlastní vůle.
%
5 Při tom, jak se každá tendence vlastnit myšlenku, pocit, touhu či skutek uvolňovaly
a odevzdávaly Bohu, mysl se postupně utišovala.
.
6 Tímto se postupně ztišovalo zdůvodňování a pěstování si příběhů,
a nakonec se rozptýlily i ideje a koncepty s nimi související.
.
7 Když se člověk vzdá autorství a přání vlastnit tyto myšlenky,
přestanou se rozvíjet do detailů a začnou se rozpadávat v průběhu vytváření, – když jsou jen napůl vytvořené.
.
8 Nakonec bylo možné vzdát se energie, která stála za samotným procesem myšlení,
a to před tím, než se vůbec myšlenka začala vytvářet, jak se stala myšlenkou..
%
9 Tato činnost soustavného a neúnavného soustředění se,
nedovolující ani jediný okamžik odpoutání pozornosti od průběžné meditace,
pokračovala v průběhu vykonávání běžných, každodenních aktivit.
Předešlý text je volně z angl. originálu: Dr Dávid R Hawkins, „I: Reality and Subjectivity“, 2003, str. XXVI