Pro on-line skupinu <hawkins.support>
Nasledujúce preložil a vyčačkal Julo z angl. orig.: Dr Dávid R Hawkins, „I: Reality and Subjectivity“, 2003, str. 398-399
Poslední krok k dosažení stavu osvícení 02
1 Zaměřte se do svého nitra, na absolutní subjektivitu všeho {svého} prožívání.
2 Zkoumejte povahu toho, co nazýváme subjektivitou, která doprovází každý projev života.
3 Bez toho, abyste cokoliv {co si všimnete = obsah} pojmenovali, si všimněte, že v každém momentu, v každém okamžiku a za každých okolností je {‘s vámi’} soustavně se vyskytující, a už dále nedělitelná, {‘doprovázející‘} podklad subjektivity.
4 {A táto subjektivita } Nikdy se nemění. {Váš životný příběh se mění z ‘hodiny na hodinu’, ale stále je tu cosi, co je neměnné, a to cosi soustavně pozoruje a trochu na jiné úrovni prožívá.}
5 Podstatou všeho prožívání, a to ve všech jeho formách (myšlení, cítění, vidění, vědění atd.) je přítomnost této subjektivní kvality.
6 Nu a začněte blíže zkoumat, co toto stále přítomné subjektivní prožívání je.
7 Bez něho by nebylo možné vědět, že člověk existuje.
%
8 Zeptejte se: „Jak je možné, že si uvědomuji, anebo – jak dokonce vím, že existuji?“
9 Toto je nejlepší otázka, na kterou je třeba najit odpověď, protože vede přímo a {intuitivně,} bez slov ke stále vyskytující se Realitě.
10 Odpověď je: Ztotožněte se s tím stavem, (či kvalitou, či kapacitou, či fenoménem) stále přítomné subjektivity, která je pociťována jako podklad uvědomování si .
11 To je samotné vědomí. {Vy jste to cosi z bodu 4}.
12 Ztotožněte se s tímto vědomím, namísto toho o ‘čem’ si je {vědomí} vědomé.
13 To je přímá cesta vedoucí k {podstatě vašeho} Já-Bytí.
14 Je to vlastně jediný přístup, který vede přímo přes dveře {vedoucí k stavu osvícení}.
15 Netřeba nic vědět, nic se naučit, nic si pamatovat.
16 Je jen jednoduše potřebné – zaměřit se, zaostřit se, pomeditovat, duchovně se zamyslet, podívat se na věc a uvědomit si, – že podkladem a zdrojem existence je neúprosná subjektivita Boží Přítomnosti projevující se jako Světlo Vědomí.
%
17 Subjektivita bez jakéhokoliv obsahu, {tedy} bez mylné představy subjekt/objekt {tedy neJednolitosti a oddělenosti vnějšího a vnitřního světa} je Já-Bytí.
18 Subjektivní ‘já’ z Já-Bytí je nezávislé na obsahu či formě, {tedy je} mimo všech myšlenek či konceptů.
19 Takže nejsou to ani pocity a ani myšlenky {= obsah}, které jsou důležité, ale jen subjektivita {= nekonečný rámec}, která je podkladem jejich zdánlivé důležitosti. {To cosi z bodu 11}.
20 Paradoxně, je to právě neúprosná subjektivita, která vede k úžasnému objevu jediné možné pravdivé ‘objektivity’.
21 Jediná skutečnost, která může být objektivní, vždy a za každých okolností ověřená kýmkoliv a kdekoliv je absolutní, nedělitelná skutečnost subjektivity.
22 Dokonce i důkladné vědecké vrtání se do tohoto vede k odhalení, že bez subjektivity není nic poznatelné a {bez subjektivity} se ani dokonce nedá říci, že {něco} existuje.
23 Uvědomovat si uvědomování si, uvědomovat si ‘být při vědomí’ a uvědomovat si obsah – všechny jsou závislé na vzcházení z této subjektivity.
Predchádzajúce preložil Julo z angl. originálu: Dr Dávid R Hawkins, „I: Reality and Subjectivity“, 2003, str. 398-399
Celý text ve wordu včetně anglického originálu je ke stažení zde.