Život plyne v souladu s plány Vesmíru. Neměli bychom jej ohýbat, spíš plout na vítězné vlně. Tak jako ve slalomu na divoké vodě.
Plány Vesmíru jsou dokonalé a komplexní, dalo by se říci, že už teď je vše tak, jak má být, aby se jednotlivci mohli v rámci svých schopností, nadání a Karmy vyvíjet. A vývoj nemusí být pro každého v daném okamžiku jen cestou vpřed. Proto je lepší Vesmíru „nezavazet“…
To co se děje na Zemi je Realita, o niž nemáme úplnou představu a každý si ji dobarvuje podle svých názorů a předsudků a negativních vzorců, přejatých do Vědomí a podvědomí (nevědomí).
Vše, co se děje, je neuzavřený interaktivní vícedimenzionální hologram, ve kterém se každá probíhající skutečnost jeví každému jinak, podle jeho nastavení. To, co a jak jednotlivec vidí v každém okamžiku, je ovlivněno jeho vůlí, myšlením a činy v minulosti. Rychlost této zpětné vazby je pro každého jiná, dle své úrovně Vědomí.
Scénář takového Hologramu je natolik složitý, že jej, dle mého úhlu pohledu, jako jednotlivci ovlivňujeme jen částečně, podle síly svých Vědomí a modifikujeme tím kvalitu obsazenosti herců (i sebe samotného) v tomto Hologramu.
Jak plout v proudu Života?
Stačí dodržovat tři jednoduché zásady:
1. Vykonávat jen potřeby Přítomnosti, bez toho, abychom si přáli, aby to bylo jinak.
2. Vědět, že budeme vědět, co bude třeba vědět, až to bude třeba vědět (vidět, slyšet, atd.).
3. Vše vykonávat s laskavým přístupem; není důležitá ta úloha samotná, ale laskavý přístup, s jakým ji vykonáme.
