. 11. prosince/decembra 2023
Vítáme všechny, kteří právě sledují naše 163. on-line setkání studijní skupiny Dr. Hawkinse.
Díky našemu každopondělnímu on-line setkávání se, se v naši duchovní práci nacházíme v etapě, kde důrazem není již jenom „vědět“, ale stávat se tím, co se učíme. A to s pomocí naši nepřetržité duchovní zamyšlenosti. Je to mysl, která nás dovede k nemysli. Tím se postupně posouváme do setkání, která jsou více zaměřené na vzdávání se, nebo-li přijímání toho, co je, a – toto vzdávání – je srozumitelně podané ve slovenském či českém jazyce.
Ti posluchači, kteří se připojili nedávno, mohou načerpat vědomosti z našeho archivu on-line setkání na webu hawkins.support.
Už jen tím, že jsme dotřepali svoje kostry na toto setkání, máme šanci, že se na nás něco osmózou nalepí. Tak, jak se to děje v AA nebo v jiných dvanácti krokových skupinách. Naše setkání umožňují postupné posuny z poslouchání do momentů, kdy tzv. trkne – a to naposlouchané je uplatněno v praxi, v situacích, kterými jsme karmicky přitahováni.
Také dnešní setkání bude odrážet to, na co se Julo naladí a bude vhodné pro skupinu říci.
Dnes je bez písemných odezev.
JULO…
Jen ze záznamu…
Klikni a otevři ke čtení
Identifikace a Charakteristiky Duchovní Pravdy, Bezúhonných Učitelů a Učení
B9 (2012), Chapter 17: Transformation—The State of Inner Freedom, pp. 253–255:
.1. Akým sa stane život, keď sa človek neustále vzdáva? Čo je možné?
.2. V stave vzdania sa sme nezávislí od vonkajšieho sveta ako zdroja {nášho} zadosťučinenia, pretože zdroj šťastia bol nájdený v nás, v sebe. {V tomto stave} je šťastie zdieľané s druhými, takže v {medziľudských} vzťahoch je človek, ktorý odovzdal {nadvládu ega}, podporujúci, súcitný, povzbudzujúci, trpezlivý a tolerantný. Je tu beznámahové uznávanie hodnoty {existencie človeka} a jeho {životných} hodnôt, ako aj ohľaduplnosť k jeho pocitom. {Medziľudské} mocenské boje, {nástojenie na} „mať pravdu“ a dokazovanie svojho názoru sú zanechané. Je tu automatický neposudzujúci prístup a podpora druhých v ich raste, učení, prežívaní, a napĺňaní ich vlastných vrodených driemajúcich spôsobilostí možného prejavovania sa. Je tu uvoľnené a pečujúce prijatie ostatných. Cítime sa uvoľnení, plní života a plní energie. Životné udalosti prúdia automaticky a bez námahy. Naše odozvy už nevychádzajú z motívu obety alebo „vzdania sa“ niečoho pre druhých; namiesto toho sa pozeráme na seba ako na človeka, ktorý s láskou slúži iným {v našom okolí} a svetu.Na životné udalosti sa pozerá skôr ako na príležitosti, než na výzvy {‚do boja‘}.Osobnosť je jemná a otvorená, s ochotou neustále vzdávať a upúšťať, pretože je v nás odvíjajúci a prebiehajúci vnútorný proces nepretržitého odhaľovania.
HONZA:
Informace od Honzy.
Pokud zatím nedostáváte emailem informace o nadcházejících událostech a chcete tyto emaily dostávat, napište mi na: jan.macto@gmail.com.
Na stejný email můžete psát i odezvy a dotazy.
FRANTIŠEK:
Shrnutí od Františka, (revidované Julem):
Přátelé, děkujeme, že máme opět příležitost být ve skupině stejně zaměřených a osmózou obdarovávat naše kamarádská těla.
To nám umožňuje alespoň jednou za týden si uvědomovat, že podléháme jen tomu, co uchováváme v mysli. A tedy jak jsme si jindy řekli, na co vrháme pohledy a komentáře, tedy na to, co chceme, ale i nechceme, to potom intenzivněji chytáme. Je na nás, kolik pozornosti věnujeme vzcházejícímu obsahu. A zde je nutno říci, že my usilujeme jít směrem, kde nemáme komentáře. Boha nacházíme skrze jednoduchost. Přece je jednoduché zanechat komentáře. Tomu každý rozumí, ale trklo vám to rozumění?
Například, nic není dobré ani zlé, jen myšlenky skrze naše stanoviska to dělají takým. Tedy, když jsme se všemi myšlenkami v pokoji a klidu, tak ty věci, jakože venku, jsou také v pokoji a klidu. Záleží na tom, kde libovolně uděláme čáru rozdělující dobro od zla, která definuje naši dualitu. Zde je nutné si odkrýt, že všechny názory či stanoviska jsme nakoupili jako děti od svých rodičů, sourozenců, učitelů a jiných, kteří nás vychovali, jak nejlépe uměli a rovněž také z předcházejících epizod života. Upouštíme od stanovisek, ale ne proto, že jsou správné nebo nesprávné, ale proto, že toto upouštění vede k zvýšení úrovní vědomí, co nás vede k pokoji a klidu.
Jak to udělat?
Objednáváme si, nejlépe 2x denně, láskyplné myšlenky, které nás vtahují k vidění nevinnosti a vedou k láskyplnosti a k soucitu. Ukázalo se, že jediným účinným pomocníkem je pokorné uvědomování si vlastních nedostatků a nevědomostí. Každý, tedy i já, dělá vždy to nejlepší, co umí a čeho je schopný. Jinak řečeno, tímto vlastně uznáváme Já-Bytí, v nás i ve všech osobách kolem nás.
A dáváme pozor, abychom v životě jednali oddaně a bezúhonně, tedy, abychom se nešťourali, ve svém každodenním životě, s energiemi pod úrovní 200, což je úroveň bezúhonnosti. Zde je vhodné si připomenout, že tedy nemusíme sledovat světové zprávy a šťourat se v nich. Všechno jsou vlastně pohádky, které byly vytvořeny pro ty, kteří naoko volí mít pokoj a klid, ale vnitřně ho nechtějí, chtějí mít pravdu.
Vhodné je opakovat si jakoukoliv jednu modrou větu, kterou si týdny, měsíce či i roky oddaně říkáme a používáme na všechno, co nás každý den potkává. Příkladem jsou věty:
„Vykonávám potřeby přítomnosti, aniž bych si přál, aby věci byly jinak.“
„A budu vědět, co je třeba vědět, až to bude třeba vědět (vidět, slyšet, poznat…).“
„A jsem zodpovědný za úsilí a ne za výsledek.“
„Všechen strach je mylnou představou, a já to bezpodmínečně vím, jdu skrze něj, stůj co stůj. V absolutní Skutečnosti okamžiku jsem vždy v bezpečí.“ Důvodem proč většinu věcí děláme, je ze strachu z nemoci, z chudoby, ze stáří či ze smrti.
„Myšlenky naskakují oproti tichému pozadí nemyšlenkovitosti.“ A na každou myšlenku, moji i jiných, máte právo si říci: „Děkuji za pozvání, nepřijímám!“
A jak jsme si již řekli, modlíme se soustavně o Boží Přízeň, čili o přeměnu vyvolávající duchovní energii, která jakoby nabuzovala možnosti, které by nám snad jinak nepřišli na mysl v tom čase. Například o Přízeň na vzdávání našich nakúpených stanovisek, snad i bezeslovně, aby se naše situace ve vzájemném pokoji a klidu nějak poriešila.
Pomoc Boha se projeví tehdy, když si přiznám, že s těmi problémy se já sám neumím vyspořádat, jsem v koncích a jednoduše je vzdávám Bohu.
Takto vědomě zlehka obměkčujeme naše zaryté stanoviska a postupně uvolňujeme překážky k pokoji a klidu v nás, tedy představy a koncepty v nás. Jednoduše řečeno, přestáváme šťúrat myšlenkovitostí do pozorovaných lidí a věcí a dovolujeme jim být tím, čím jsou. Vlastně umožňujeme jiným spravovat jejich karmu a nesnažíme se je měnit. Jinak řečeno, máme ochotu vzdát se své tvrdohlavosti, čímž otevíráme prostor Duchovní Vůlí Já-Bytí. Postupně děkujeme všem emocím a pocitům za pozvání, které nepřijímáme, ale naopak vzdáváme je, protože z nich neustále džusuje náš ego-macík, který chce soustavně zakusovat a nechce mít pokoj a klid. Při upřimném zaostření je vidět, že každá emoce je sama o sobě její vlastní odměnou.
Děkujeme ti, Ó Pane, za tvoji Boží přítomnost, která se projevuje jako pokoj, ticho a existence. A dospějeme k poznání, že „Moje skutečnost je dokonalá vyrovnanost a souladná souhra.“
A jak Dr. Hawkins říká – Gloria in Excelsis Deo – čili Nejvyšší Sláva Bohu.
KONEC – po vyčerpání témat neoficiální části.
Bezplatné připojování se zůstává zachováno, pokud příspěvky postačují na krytí výdajů.
Družstvo Evoluce, které tyto aktivity zastřešuje, je financováno jen z darů.
Za minulý týden bylo darováno 750 Kč. Děkujeme za finanční podporu.
Nabízíme záznam celého on-line setkání:
Zvukový záznam v MP3:
https://drive.google.com/file/d/1EhUg310sAmSw3KJsEo7yn1RKQuQmgupS/view?usp=sharing